Zaměstnanecká participace – úvod

Dlouhodobý cíl: Prosadit zaměstnaneckou participaci jako základ ekonomické demokracie. (spolu s družstevnictvím a sociálním podnikáním).

Postupně proto vytvářet její základní mikroekonomické jednotky – demokratické podniky – a systémové prostředí pro její realizaci.
Krátkodobý cíl: Hledat možnosti konkrétní spolupráce s ostatními pracovními skupinami (viz Družstevnictví).

K realizaci záměrů jiných pracovních skupin lze zase použít zkušeností a námětů pracovní skupiny – např. farmářská tržiště a možná i lokální měny.

Samotná programová nabídka České společnosti pro zaměstnaneckou participaci (KSLP) vychází pak z modifikace původního námětu na řešení nezaměstnanosti (zpracovaného KSLP v roce 2009), který lze využít jako obecný návod k jednání

a) v oblastech ohrožených nezaměstnaností (původní záměr),
b) k rozjetí některých aktivit navrhovaných jinými odbornými garanty (možná spolupráce).

Návrhy:

Obecně lze postupovat podle následujících dvou scénářů, které mají řadu společných bodů a rovněž společné nároky na základní podmínky nezbytné pro své fungování.

Scénář A: Podpora dobrovolných aktivit zaměstnanců, ohrožených krachem firmy, aby si ji zkusili oživit sami (take over)
(Doporučujeme k tématu z naší Filmotéky: Naomi Klein: The Take (2004)

Aktivním zapojením přímo zaměstnanců, motivovaných k zachování svých pracovních míst v regionu, se může dosáhnout zprovoznění byť i jednotlivých částí či provozů původní firmy, což umožní společně s novým využitím stávající infrastruktury a staveb aktivity třeba i mimo původní obor (např. pro služby, formované přímo na základě znalostí místních potřeb).

Zformovaný podnikatelský záměr větší skupiny nezaměstnaných umožní určitě i lépe úřadům práce směrovat přeškolovací aktivity dle konkrétních potřeb těchto zaměstnaneckých aktivit.

Finanční nároky tohoto návrhu jsou (zejména při využití infrastruktury uzavřeného podniku) ve srovnání s jinými protikrizovými zásahy minimální. Sdružením prostředků z podpor v nezaměstnanosti se (snad) lépe dosáhne na některé potřebné částky, nutné na zahájení podnikání.

Za nezbytnou politickou podporu pro tento scénář považujeme změnu filozofie insolvenčního zákona. Zákon dosud primárně předpokládá neschopnost stávajících zaměstnanců (jako skupiny, kolektivu) vytvářet a vyhledávat podnikatelské příležitosti – to mj. odporuje základním demokratickým principům rovných práv a možností. Je nepopiratelné, že potřebné zkušenosti a znalosti budou stávajícím zaměstnancům chybět. Proto navrhujeme zreálnit projekt zapojením specializovaných poradenských firem do přípravy, sledování i průběžné podpory každé akce s tím, že vytváření, výběr a financování sítě těchto poradenských firem se stane součástí státní podpory zaměstnaneckých aktivit a její první etapou.

Scénář B: Sdružování nezaměstnaných do zvýhodněných podniků

Scénář zejména pro případy, že se využití aktiv zkrachované firmy nepovažuje za vhodné a dostupné (např. pokud se insolvenční správce domnívá, že rozprodejem dosáhne více), nebo kdy firma prostě ukončí své podnikání a celá se přestěhuje jinam.

Pro tyto příležitosti se nabízí kompletní scénář a zkušenosti, prověřené desetiletími ve Španělsku. Při všech výhradách jsou to nástroje, mimořádně pomáhající hlavně v menších, izolovanějších oblastech a mohly by tedy zabrat i v některých našich případech.

Tento postup počítá se sdružováním nezaměstnaných do zvýhodněných podniků. Ty mají zpravidla formu s .r. o. (Sociedad Limitado Lagotal) nebo tzv. dělnických družstev, které mohou své podnikatelské náměty čerpat z dlouholetých zkušeností baskické sítě Mondragon. Podstatné je to, že se nepředpokládá, že by snad tito nezaměstnaní měli v rezervách doma velké finanční prostředky, které by jim umožnily rozjezd podniku, a současně se počítá s tím, že naprostá většina pracovních míst musí být vytvořena pro lidi s nepříliš vysokou nebo nevhodnou kvalifikací. Nicméně je třeba jim věnovat pomoc a péči, aby vlastní iniciativou vytvářeli nové pracovní příležitosti, ale ne individuálně – to je zjevně nesmyslná představa i v našich podmínkách, ale kolektivně.

Podmínky pro fungování obou scénářů

Společnou podmínkou realizovatelnosti obou scénářů je vyhledání vhodných tržních příležitostí a financování rozjezdu podniku. Toto se neobejde bez podpory místní samosprávy, bez zakázek financovaných z rozpočtových prostředků, alespoň pro začátek. Rozsah podnikání proto nemůže být velký, musí být orientován na lokálně potřebné služby a osvědčila se také spolupráce s podobnými podniky v jiných lokalitách – vytváření svého druhu sítí takovýchto podniků s cílem výměny zkušeností.

Elementární je ovšem otázka získání startovacího kapitálu. Ve Španělsku se proto v případě, že zaměstnanci vytvoří podnik a vloží tam své prostředky z podpory v nezaměstnanosti, vyplácí státní dotace 5500 Euro na jedno pracovní místo. To je, jak je vidět, v naprostém nepoměru k možné podpoře v našich podmínkách, ale asi také nejblíže k realitě.

Minimálním cílem podnikatelských záměrů takovýchto zaměstnaneckých podniků je dočasně udržet lokální zaměstnanost, resp. rozložit její pokles do delšího období. Takto vznikající podniky proto ve své primární fázi fungují jako neziskové, což ovšem nevylučuje v dalším období transformaci na běžný podnik. Ve Španělsku jsou případné zisky zdaněny zvýhodněnou daní, pokud podnik zůstává ve většinovém vlastnictví zaměstnanců.

Pro realizaci obou scénářů jsou nezbytné tyto kroky:

• Vytvořit sítě poradenských firem,
• V podniku ohroženém uzavřením z důvodu krize nebo v obci s problémem masové nezaměstnanosti utvořit (pod partnerstvím regionálně vybrané poradenské firmy a místní samosprávy) demokratický podnik (např. ve formě družstva).
  Iniciativa může vzejít od odborů, aktivních jednotlivců či přímo od poradenské firmy. Důležité je, aby se zapojili pouze aktivní zájemci a aby si mezi sebou vybrali vedoucího, kterému budou důvěřovat a který povede další aktivity.
• Předpokladem zahájení aktivit je podnikatelský plán a připravený režim jeho realizace, tj.
  • podnikatelský záměr (sortiment – produkce – odbyt), se zapojením poradenské firmy, možná ve spolupráci s místní samosprávou, s inspirací z oblasti již jinde se rozvíjející demokratické ekonomiky,
  • získání práva na využívání části majetku podniku – jednání s dosavadním vlastníkem firmy, resp. pověřenou osobou (vedení ještě existující firmy, správce konkursní podstaty, likvidátor apod.) o získání vybraných částí majetku firmy a jeho formě (odkup, budoucí odkup, pronájem),
  • financování – se zapojením poradenské firmy – z těchto zdrojů:
    • prostředky z fondu podpory v nezaměstnanosti,
    • stávající i nové fondy na podporu vytváření pracovních míst,
    • prostředky rozvojových programů (státního, regionálních, EU – zprostředkuje poradenská firma),
    • prostředky veřejných rozpočtů (infrastruktura, sociální služby, veřejné práce apod.) ve smyslu udělování veřejných zakázek (analogicky jako u invalidů).

AZ aktuálně navázala spolupráci s KSLP a budou se společně podílet na propagace tématu ekonomické demokracie, včetně odborných seminářů, přednášek a článků.

Dále plánujeme vytvoření databáze inspirativních případů z České republiky i zahraničí, včetně spolupráce s odborovými svazy.