Spolupráce iniciativ a motivace

Jak prospět k účelné spolupráci iniciativ na přeměně společnosti a Motivace…

K problematice aktivizace občanů: Je vhodné použít metodu konkrétních úkolů. Pevná pravidla moc nefungují.

1. Hnutí: viz k tomu podklad. Rozlišit politické hnutí (viz zákon) a občanské hnutí – společenství lidí usilujících o nějaký víc nebo méně přesně formulovaný cíl. (Velká) skupina lidí s velmi podobnými pohnutkami (podobný pohled na svět). Příklad: vznik „pirátů” na evropské úrovni. Ke hnutí se mohou hlásit (být součástí, podporovat) jednotlivé iniciativy většinou konkrétněji věcně i místně zaměřené. Cíl: určuje, o co jde (věcnou náplň), některé znaky (logo, konkrétní osoby apod.) jsou znaky, symboly, které přibližují účastníkům i veřejnosti hnutí i jeho cíl.

Umožnit lidem víc rozhodovat o svém životě a životě celého společenství. Chceme (víc) rozhodovat, být méně ovládáni.

2. Úloha iniciativ ve společnosti v krizi: Iniciativy jsou nástrojem, který formuluje, sbírá požadavky a záměry zdola. V současnosti je ukázat a dokázat občanům, že má smysl se angažovat. Iniciativy potřebuje i dobře fungující společnost, podporuje je, využívá a jejich podněty zpracovává. Jako občané však nedostatečně využíváme možnosti aktivit a ovlivňování. Iniciativy mohou ukazovat, jak být aktivní a jaký to má význam. Umožnit i jednorázová vyjádření občanům, kteří nechtějí chodit na schůze apod. a třeba i jednotlivá událost je přiměje ke konkrétnímu stanovisku nebo aktivitě. Nástroj ke zmapování a prosazení aktuální společenské poptávky. Čím méně fungují jiné formy demokracie, tím větší prostor pro iniciativy. „Krystalizační jádro” možných změn.

Diskutována úloha referend (přímé demokracie): Nejsou samospasitelné, avšak jednoznačně podporujeme možnost vyjádření, případně rozhodnutí, občanů v co nejširším okruhu otázek. Možnost volby (účasti na rozhodování) pro všechny, i mezi volbami. Oni nakonec nesou důsledky přijatých rozhodnutí, ať je udělají sami, anebo je provede nějaký orgán. Přímá demokracie však neznamená, že nebudou nikde žádní „šéfové”.

Učit občany na náměstích, co mohou udělat. Důležité: informovat. Začít tam vystupovat, mluvit. Svoboda, na kterou potřebuji peníze, není svobodou.

Josef Mrázek informoval o semináři k roli hnutí a iniciativ v Městské knihovně v Praze 17. dubna v 17 hod. Rozebral problémové jednání současné vlády, její úlohu převodu zájmů bohatých s dopady na většinu občanů, metody lži atd., které používá. Dopady na konkrétní lidi a rodiny jsou v určitém čase částečné, různé. Přesto narůstá nespokojenost, roste zájem o iniciativy s protivládními přístupy i jejich počet. Je nutná změna složení parlamentu, nestačí demise vlády. Vždy vidět možnosti uskutečnění záměrů.

Metody: především takové, které lze uplatňovat trvale, průběžně k posilování demokracie, potřeba trvalé kontroly, aby politici „nezvlčili”. Posouvat věci aspoň kousek dál. Posouvat „meze” demokracie. Diskuse o revolučním řešení: v jednotlivých oblastech, celkově. V diskusích vždy formulovat návrhy – kam směřovat, co se má změnit, lepší nebo nový systém (jeho dílčí složky). Využívat zastupitelskou i přímou demokracii (nakonec mají lidé vždy právo veta, i když se to nemusí bezprostředně projevit). Časté je připojení dalších lidí, je-li dobře vystiženo téma. Pozor na dosažen& iacute; a uskutečnění dohod a záměrů. Nebránit přístupu: Chceš, navrhuješ něco, co je pro další podnětné, udělej to – můžeme pomoci. Vždy myslet na koordinaci.

3. Společné body podle podkladu bylo doporučeno rozdělit do dvou okruhů:

• Prvotní: Obecné zásady fungování demokracie – referendum, volební systém atd.
• Druhotné: hospodářská a sociální oblast.

Na místě podpora: 1) Činnost v rámci demokratických mantinelů. 2) Zastavit tuto vládu – demisi – předčasné volby (ale nejde o jedinou cestu). 3) Mírová politika (na místě provedena nevyčerpávající konkretizace).

4. Jaké děláme chyby? Naučit se lépe stanovovat cíle i úkoly. Jejich plnění nenechávat na bedrech jednotlivců ani příliš velkých a nedostatečně určených skupin (s „kolektivní” odpovědností) – nejlepší 3 – 5 členné skupiny (do 10 osob). Přednostně využívat osobní kontakty. Výsledky činnosti dotahovat do konkrétních výstupů a představovat je veřejnosti.

5. Demokracie a politické strany: Převzato: Politické strany tu byly, jsou i budou, je třeba s tím počítat a spolupracovat pragmaticky, kde se nám to hodí, případně jsme vyzváni (za předpokladu společného zájmu) a tlačit na strany, abychom je přesvědčili o významu naší agendy (např. obecné referendum), aby praktikovaly vnitrostranickou demokracii. Využívat v&sca ron;ech nástrojů k rozumné organizaci a řízení společnosti, politické strany a politická hnutí jsou mezi nimi.

6. Motivace: Základní motivací je (současná) rozsáhlá nespokojenost. Živná půda pro iniciativy, snaha dosáhnout příznivé změny. Účast dle osobnostních charakteristik konkrétního občana. Využívat příležitostí a aktivit jednotlivců, iniciativ, občanských sdružení, politických stran i jiných subjektů a institutů.

• Musí být konkrétní cíl
• Lidé většinou netvoří nové projekty, ale pomáhají na rozjetých projektech.
• Musí na úkol stačit – rozdělit velký úkol na menší
• Zpětná vazba – říkat, co se podařilo, veřejně dávat na vědomí, jestli se ve skupině něco děje
• Nebránit někomu v iniciativě: „Udělej to a dej o tom vědět.”
• Nikdy neříkat, „děláš to špatně”, ale „někdo to dělá líp”.