Zbyněk Fiala: Živá voda venkovu?

Nemám rád Petra Bendla (ODS) pro jeho předchozí hejtmanskou minulost, ale buď jako ministr zemědělství klame tělem, nebo se něco podstatného změnilo. Návrh strategie českého zemědělství pro nadcházející finanční perspektivu EU, který byl právě představen, obsahuje tolik prvků namířených proti drancování půdy a ve prospěch „lokálního ekonomického cyklu”, jak říkáme my obzvláště zapálení, že mi to zní, jako bych si to psal sám. Mohly by to být kapky živé vody pro umrtvený a vylidněný venkov – pokud je to myšleno vážně.

Je to o leknutí, když opoziční novinář pochválí vládního politika, ale jestli má být navrhovaná strategie českého zemědělství reakcí na děsivý nářez ODS v krajských volbách, je to krok správným směrem. Je to krok nikoliv po modré, ale po zelené na pozadí spolupráce a dokonce i solidarity obce. A je to dokonce rozhodnější krok, než jaké jsem zaznamenal u opoziční ČSSD, pokud pominu skupinu kolem Petra Petržílka, která tam však nemá hlavní slovo.

Klíčové věty zní negativně (co nepodpořit) i pozitivně (co podpořit).

Negativně: „Maximální omezení podpor na pěstování polních plodin bez vazby na odpovídající rozměr živočišné výroby či zaměstnanost.”

Přeloženo do češtiny: Nejvýnosnější nesmí být monokultura řepky nebo kukuřice pro bioplynky, které vytlačily ze zemědělství dobytek a riskují totální erozi a umrtvení půdy. Nelze podporovat pár strojů brázdících obrovské plochy vzdálených vlastníků, zatímco zbytek vesnice přežívá z důchodu, podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek.

Pozitivně: „Výrazné zvýhodnění projektů zahrnujících více článků vertikály (šlechtění, plemenitba, zemědělská produkce, prvotní zpracování, zpracování).”

Přeloženo do češtiny: Místo velkovýroby laciných zemědělských komodit, které se kamsi odvezou, zatímco potraviny v regálu obchodních řetězců putovaly přes půl zeměkoule, je lepší zpracovávat zemědělskou produkci co možná v místě. Na to navazují úvahy o propojení zemědělců s obcí, včetně podpory vytváření pracovních míst pro subjekty, které budou v místě také zdaněny.

Opakuji, je to reakce na katastrofální vývoj, na který volby zákonitě upozornily. Je to také jen první vstup do diskuse, do které nakonec promluví mocným hlasem i lobbisté. Nicméně, tento vstup do diskuse je velice kvalifikovaný. Možná proto, že čeští zelení sice vzešli ze salónních poměrů, což je vzdálilo širší společnosti, ale stačili vsunout botu do dveří, která umožnila vstup odborníků jako je senátor Bořivoj Šarapatka (vedl autorský tým monografie Agroekologie) a dalších. Není divu, že navrhovaná strategie mluví o „strukturální změně” českého zemědělství, jejímž pilířem jsou „agroenviromentální opatření” na jedné straně a „širší partnerství (zemědělec, zpracovatel, municipalita)” na druhé straně.

Pro velké podniky je určena podpora investic, které mají vést k šetrnému zacházení se zdroji v životním prostředí, zvyšovat přidanou hodnotu, vytvářet udržitelná místa, používat technologií precizního zemědělství (výrazně snižuje spotřebu umělých hnojiv a ochranných prostředků), dále zavádějí vyšší intenzitu živočišné výroby, lepší welfare zvířat, ochranu vodních zdrojů. Počítá i s lepším využitím domácího výzkumu České technologické platformy. Co jde jinudy, tomu se podpora přiškrtí.

Prosadil se také konstruktivnější vztah k tomu, čemu říká Evropská komise „zatravnění” a míní tím ochranu biologických složek půdy. Vždyť se přece může realizovat formou plodin jako je vojtěška a jetel, které obohacují půdu dusíkem. Stejně tak dalších víceletých travních porostů, které zvyšují biodiverzitu a regenerační schopnost půdy. To samozřejmě předpokládá obnovu stád dobytka, aby byla krmiva kde spotřebovat. Dneska se balíky dotovaného sena nejčastěji hážou někam do strže. S dobytkem by se do polí začala vracet logika zemědělství, nikoliv logika bezduchého ždímání okamžitých zisků, která tam vládne teď.

Pro menší zemědělce a hospodařící vesnice jsou určeny podpory na projekty, na kterých se v obci dohodne víc partnerů. Společná teplárna, která zpracovává odpady, pekárna, řezník, jídelna, zpracování místní bio-produkce, podpora místních zemědělců formou předplatného.

„Podpora projektů vedoucích k seskupování prvovýrobců, spolupráci mezi aktéry vertikály, zejména v potravinovém řetězci, přenosu znalostí, sdílení postupů a technologií, využívání biomasy, apod.,” píše se v návrhu, a já v tom vidím i družstva (navazující spíše na tradici první republiky), hospodářskou školu (třeba i večerní), kam jezdí asistenti z univerzity v krajském městě, debaty o rozvojových programech, na kterých se profiluje nová místní reprezentace.

„Vytvoření dobrovolného opatření na řízení rizik a krizí pro vybraná odvětví s cílem zaměřit podpory na preventivní opatření a podporu diverzifikace příjmů.” Co to má být – kampelička, pojišťovna, lokální banka? Možná i místní měna.

Možná mě tato strategie rozdováděla v mých participativních představách víc, než autoři zamýšleli – ale ono je jedno, co zamýšleli. Důležité je začít, možná si i trochu natlouct a z havárie se poučit. Pak už to půjde samo. Podpory jsou malé, ale malá podpora je vždycky lepší než velké překážky a zákaz.

Asi bude lepší počkat si na reakce jak odborníků, tak specializovaných občanských iniciativ, které se tímto oborem zabývají, ale já do toho nevstupuju negativně. K tomu mi dopomáhej biodiverzita.

xxx

Nakonec pár vět ze zprávy ČTK z tiskovky, kterou byl nástřel strategie uváděn. Zdá se mi, že vychází z postojů, které už byly opuštěny a nedají se z navrhované strategie vyčíst:

České zemědělství se má podle strategie do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. Například u vepřového masa nebo zeleniny se dnes pohybuje pod touto hranicí.

Zemědělství má produkovat také obnovitelné zdroje energie v rámci stanoveného energetického mixu. Ministerstvo chce nastavením pravidel kontroly a systému dotací motivovat zemědělce, aby například bojovali proti erozi, kterou je ohroženo velké procento půdy.

Od roku 2014 má začít platit nová unijní Společná zemědělská politika a v následujících měsících budou finišovat jednání o její podobě. Návrh reformy představila EK v říjnu 2011, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. Podle české vlády jsou některá opatření v návrhu proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel. Pro Česko by to znamenalo nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.

Zdroj: http://www.vasevec.cz/