Zbyněk Fiala: Družstva pro nezaměstnané

Po pravicovém převratu, kdy měl být rozchvácen veškerý veřejný majetek do rukou nejrůznějších oligarchů a kmotrů, přichází ten levicový. Vlastně už nastal. Po krajských volbách přestala být levice tříštěna na tu část, která splétá krkolomné koalice se svými ideovými odpůrci, aby využila alespoň něco ze svého volebního vítězství, a část s „nulovým koaličním potenciálem”, jejíž hlasy představují stejně marný protest jako zoufalý křik z otevřených oken někam do lesa.

Koalice budou vypadat jinak. A co se ještě změnilo? Například už se smí říci slovo „družstvo”. V České televizi to narazilo na výsměšný výraz moderátora – prý chcete dělat družstva ze zaměstnanců krachujících podniků, obrátil se na komunistického uchazeče o křeslo karlovarského hejtmana Jaroslava Borku. Byla to reakce na předchozí Borkovo vyjádření pro Lidové noviny, že „kapitalistický systém, tedy soukromníci si většinou jedou po své ose, ale tady přichází na řadu myšlenka založení družstva, kde by si lidé mohli kupovat formou akcií svůj podíl na tomto výrobním celku“.

Řekl také, že „je otázka, jestli bychom neměli podpořit fabriky, které byly zlikvidovány, jako například rukavičkárnu v Abertamech, nějakými granty tak, aby se zase rozjely,” a použil by na to „peníze, které by byly vzaty legálně z krajského rozpočtu v rámci rozvoje a podpory podnikání, respektive rozvoje zaměstnanosti. Hovoříme tady o podpoře podnikání, podpoře vědecko – technického vzdělávání. Myslím, že bychom v této kapitole měli najít peníze. Musíme se rozhodnout na principech pomoci.”

Prohlásil, že by chtěl také obyvatele kraje získat k tomu, aby se i oni podíleli na realizacích některých projektů ze sociální oblasti, či oblasti zaměstnanosti. „Pomocí webových stránek a veřejné diskuse by se vybralo několik projektů, které by pak formou veřejného hlasování postoupily do veřejné soutěže. Vítězný projekt by rada a zastupitelstvo posvětilo, ale samotný projekt by byl pod veřejnou kontrolou.”

Jakkoliv zní Borkova prohlášení rudě, až tak rudá nejsou. Jsou pouze velice kontrastní k tomu, co naši neinformovaní občané považují za normální. Přitom je překvapivé, že na projekty, které představují nejen evropský, ale civilizační standard (jako se dříve argumentovalo sovětskými soudruhy, mohl bych nyní sáhnout po praxi v USA). Ostatně mají podporu i z vládní úrovně, byť malou, nenápadnou, možnou nejspíš jen do té doby, dokud se o ní moc neví.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo výzvu k předkládání žádostí o dotaci v rámci Integrovaného operačního programu v oblasti 3.1 Služby sociální integrace, kde nabízí investiční podporu sociální ekonomiky. Bude uzavřena na konci března příštího roku a je pro ni připraveno 221 milionů korun. Ty se mají rozprostřít na větší počet projektů, takže na jeden vlastně vyjde jen pár korun, do 300 tisíc Kč, ale pámbu zaplať za ty dary. Za zmíněný grant je třeba – ve spolupráci s dalšími partnery a s přispěním vlastních prostředků – „zajistit udržitelné zaměstnání znevýhodněných skupin v běžném podnikatelském prostředí včetně jejich individuálního rozvoje a podpory poskytování sociálních služeb“.

Je to odrazem toho, že sociální podnikání se stalo novou prioritou Evropské unie, která mobilizuje všechny zdroje na zmírnění dopadů krize a proti drastickému rozevírání sociálních nůžek. Demokracie bez sociální rovnosti ztrácí smysl.

Je to tedy ryze komunistický projekt socialistické EU na jedné straně a na druhé rudé TOP 09 v čele ministerstva práce, která je tu jakýmsi Jánošíkem ze suterénu – nejchudším bere a ještě chudším přidá, nejspíš aby si trochu vydělali a mohlo se jim brát taky.

Ale nechme ironie. Malé peníze míří na velký pokus o další mírnou civilizaci české divočiny. Sociální podnikání je u nás řadu let v začátcích, přestože řada společenských vědců i občanských aktivistů vytrvale poukazuje na zkušenosti třeba Velké Británie, kde je sociální podnikání velice rozvinuté v nejrůznějších formách, z části na úrovni obcí a s využitím obecního majetku. V půli září na toto téma zorganizovala Petra Francová z TESSEA celodenní konferenci, na které padla nejen informace o zmíněné výzvě k podávání žádostí o evropský grant, ale především zazněly prezentace sociálních podniků, které už mají začátky za sebou.

V září také proběhla v Praze osvětová akce Evropského odborového institutu o zaměstnanecké participaci. Česká právní úprava sice ustupuje od dozorčích rad, do kterých je povinně volena třetina členů zaměstnanci. Bude to možné jen na dobrovolné bázi. V každém případě je potřeba, aby tam přicházeli kvalifikovaní lidé, proto jsou obory nabádány, aby své zástupce systematicky školili. Ale také občané by si měli zvyšovat „občanskou gramotnost” nabádá jiný projekt EU, na který se bude soustřeďovat pozornost celý příští rok. Aktivnější samosprávy i v oblasti ekonomického rozvoje jsou žádoucí, ale musí být kvalifikované. Totéž platí pro pokusy zachraňovat pracovní místa tím, že odejdeme od ziskové orientace a přejdeme na neziskovou, nikoliv však ztrátovou nebo neudržitelnou.

Pokud komunisté odzátkují tuto oblast existenčně důležitých společných aktivit, jméno Marxe budiž pochváleno. Racionalita může přijít i zleva, vlastně odkudkoliv, stejně tak jako mohou jak zleva, tak zprava přicházet blbosti.

Neoliberální blábolení naší pravice je stejně iracionální jako Gottwaldovy hrozby zakroucení krkem. Ostatně to také umějí i jiní. Než se dostal Gottwald ke svým plánům, kroutilo se krky v masovém měřítku. Bohužel se kroutí i dnes, jak ukazují nejen příběhy ze dna Orlické přehrady, případy Berdychova či Toflova gangu, podivné události provázející sjednávání a následné vyšetřování zbrojních zakázek nebo třeba poslední vlna smrtky na dně panáka. Zaslepenost dává prostor mocichtivým a nenasytným, a pak už na životu nezáleží. Stejně tak je směšné, když provládní média varují před komunisty, že dojde k zabavování majetku. To, že se zabavují majetky už dnes (ničím neomezenými exekutory, konkursními správci Berkova gangu), jim nevadí.

Šermování hesly – sebelépe prověřenými – člověka nezachrání. Důležitější než ideologické zaříkávání může být obyčejný pořádek, standardní právo (bez pryžového provedení), nestranné úřady (s kariérním řádem) a dostupnost informací, které člověk potřebuje pro správné rozhodnutí (zatajování podstatných informací musí být tak jako v korporátní sféře USA trestné). Jestliže se toho všeho pravice štítí, pryč s ní, je řada na levici. Pokud se nezakecá…

Zdroj: http://www.vasevec.cz/