Tomáš Vokoun: Zázrak na Dunaji

Na chvíli se zasněte. Představte si, že pokud se bude měnit okolí vašeho bydliště, dojde vám do schránky dotazník. Můžete se vyjádřit o nakládání s majetkem obce. Pokud máte nějaký problém ve svém okolí, každý pracovní den podvečer můžete přijít na radnici, kde existuje specializovaná Kancelář pro participaci veřejnosti, jejíž úředníci vás vyslechnou a začnou problém řešit. To, že každý rok můžete rozhodovat o výdajích obecního rozpočtu už se bere jako samozřejmost. A o činnosti této kanceláře se každý měsíc dočtete v radničních novinách, takže vám nic důležitého neunikne. Fantasie? Ne, v Bratislavě od minulého roku realita.

Minulé léto si Peter Nedoroščík, člen občanského sdružení Utopia, jenž patří mezi realizátory prvního participativního rozpočtu na Slovensku v Bratislavě, si užíval klidnou dovolenou. Nechtěl si ji nechat rušit ani braním telefonů a proto dal svůj mobil na hraní malému synovy. A tak se stalo, že když mu zavolal starosta místní části Bratislava — Nové Mesto Rudolf Kusý, ozval se z druhé strany drátu jiný člověk, než kterého čekal. Hledal Petera Nedoroščíka, protože mu chtěl nabídnout spolupráci na tvorbě participativního rozpočtu v Novém Městě. Nedoroščík naštěstí postřehl, že syn si přestal hrát a začal s někým mluvit, takže si hovor převzal a domluvil projekt, který svým rozsahem dalece přesahuje samotný participativní rozpočet.

Slovo dalo slovo a už na podzim odstartovala spolupráce mezi městskou části a organizací Utopia. Bylo ovšem potřeba zvolit formu. Jako nejjednodušší a nejrychleji proveditelné se ukázalo zaměstnat 6 lidí na částeční úvazek, který by se participativním aktivitám věnovali. „Jenže pak nevěděli kam nás umístit. Do žádného oddělení jsme svým zaměřením nepasovali. Tak to vyřešili tak, že vznikla Kancelář pro participaci veřejnosti, přímo podřízená vedení Nového Mesta, ” popisuje vznik nového oddělení Nedoroščík.

Zamilujete si svého úředníka

Je čtvrtek 23.1.2014, několik minut před 17 hodinou. Na úřadě místní části je vše nachystané na setkání neziskovek, které se chtějí podílet na plánování přeměny bývalého cyklistického stadionu na Tehelném poli na sportovní park. Hned přes ulici je fotbalovým fanouškům z dob federace známí stadion Slovanu Bratislava.

Jako obvykle, zatím je pustu a prázdno. Využívám tedy situace a dávám se do řeči se architektkou a urbanistkou Zuzanou Žužiovou, facilitátorkou dnešního setkání. Začínáme se bavit o dnešní účasti a přecházíme na téma všeobecné ochoty lidí podílet se na rozhodování. „Lidé jsou otrávení, myslí si, že stejně nic nezmění,” má jasno o dnešním většinovém postoji. Hned přidává zkušenost ze svého okolí: „Mám kamarádku, která se takovýchto věcí nechce účastnit, protože říká, že nechce marnit svůj drahý čas.” V současné době se do aktivit kolem cyklostadionu zapojilo přibližně 1% obyvatel 36 tisícové městské části. Sama je tím co dělá prodchnutá, ale dobře si uvědomuje úskalí celého procesu: „První projekty se musí povést, pak se přidají další lidé. Pokud je výsledky zklamou, tak skončí i ti, co teď participují.”

Místnost se začíná pomalu plnit. Účast není ohromující, ale protože se jedná o první setkání se zástupci specifického segmentu společnosti, je účast ucházející. Mezi účastníky je vidět jak zástupce nejmladší generace, tak lidi předdůchodového věku. Zastupují neziskový sektor, jako kulturní organizace nebo organizace starající se o zeleň. Dorazili i zástupci příspěvkových organizací, například ředitelka místní knihovny. Sestavu doplňují zastupitelé.

Úvodní prezentace se věnuje převážně seznámení se samotným participativním procesem. Obdobné setkání, jako dnes s neziskovkami, už proběhlo s veřejností, podnikateli a studenty. Chystá se ještě setkání s obyvateli z okolí stadionu a odborníky. V průběhu procesu mohou domácnosti z okolí areálu odevzdávat vyplněné dotazníky, které dostali do schránek. Kdokoliv může vyplnit dotazník na internetových stránkách. Z podmětů vznikne návrh budoucí podoby parku, o kterém se bude hlasovat. Výsledkem procesu bude návrh zadání projektu, pro architekty.

Po prezentaci následuje hlavní část dnešního programu, sbírání návrhů. Jejich paleta je skutečně široká: Amfiteátr, skejtpark, knihovnička, horolezecká stěna, relaxační chodníček, zavírání parku na noc, spásání trávy ovcemi a kozami. Facilitátorka zatím všechny nápady zapisuje na flipchart. K nápadům se ozývají i protinázory: kulturní akce budou rušit obyvatele z okolí, skejťáci budou sprostě mluvit před malými dětmi, horolezeckou stěnu bude muset někdo provozovat, lidé chtějí chodit do parku i pozdě večer, a pokud se budou pást na místě zvířata, tak se člověk bude bát sednout do trávy, aby se nezašpinil. Vše však probíhá v naprostém klidu. Nikdo nezvyšuje hlas, neskáče do řeči ostatním ani neuspává ostatní dlouhými monology. Úplně poslední příspěvek v diskusi je pak překvapením. Slovo si vezme starší účastnice, která prohlásí „Ráda bych vám za to co děláte poděkovala.” Tady své úředníky prostě milují.

Rozpočet je pouze začátek

Na pilotní ročník participativního rozpočtu v Novém Mestě je vyčleněno 20 000 € (540 000 Kč). Jedná se o minimální částku, která určitě bude rozdělena. Dále mají obyvatelé možnost navrhnout jakýkoliv další projekt zastupitelstvu, bez omezení výše nákladů. V současnosti se začínají scházet komunity Senioři, Junioři, Zeleň a další, které budou připravovat návrhy projektů.

V Novém Mestě však jsou ještě dál a pustili se do participativního plánování veřejných prostor. Kromě zmiňovaného cyklostadionu se třeba jedná o přestavbu tržnice nebo využití volných budov a prostor patřící místní části. O všem co se děje se dozvíte z radničních novin, ve kterých má Kancelář pro participaci veřejnosti každé číslo vlastní dvoustránku.

Pokud máte pocit, že se ve vašem okolí děje něco nekalého, třeba že se chystá developer přeměnit vaše sousedství k obrazu svému, není nejmenší problém se na Kancelář obrátit. Každý pracovní den mezi 15 a 19 hodinou ji můžete osobně navštívit. Díky podmětu občanů se začala řešit podoba náměstí v zástavbě ze 40. let 20. století.

Přestože je v každém městě proces participativního rozpočtu trochu jiný, je vidět společné tendence. Stejně tak, jako v Brazilském městě Porto Alegre, kde participativní rozpočet vznikl, se i v Bratislavě rozšiřuje proces participace z tvorby rozpočtu na další politické otázky. V poslední době se u nás ustálilo rčení, že Slováci jsou zase o krok napřed. Doufejme, že ten krok není příliš dlouhý, a participativní rozpočet se co nevidět rozšíří i u nás.