Karel Růžička: Podzimní vlaštovka jara participace
Další etapu má za sebou rozpočet s participativními prvky městské části Praha 7 – během září 20 občanů předložilo své návrhy, úřad z nich vybral 13 realizovatelných a účastníci tradičního fóra Zdravého města hlasováním jich šest vybrali pro listopadové hlasování obyvatel MČ.
Termín na podání návrhů měli občané do 15. září. Podle zastupitelky MČ Mirky Moučkové (KSČM), které navrhla zastupitelstvu účast občanů na tvorbě rozpočtu a jednala s politickými kluby o pravidlech, poslali někteří lidé návrhů i několik, nejvíce se jich od jednoho sešlo šest. Všechny byly investičního charakteru, ač bylo možné navrhovat i zorganizování nějakých akcí, např. sportovních. Všechny návrhy se nákladově pohybovaly okolo dané milionové hranice, kterou zastupitelé pro občanské návrhy vyčlenili. S největší pravděpodobností tak bude realizován jen jeden návrh.
Členové komise projektu Zdravé město a Místní Agendy 21 potom posoudili, zda projekty může MČ Praha 7 realizovat. MČ kupř. nemůže uskutečnit investice na cizích pozemcích, avšak občané sotva vědí, které prostory, včetně veřejných, komu patří. Padl tak pod stůl např. návrh na zlepšení situace na holešovické Pražské tržnici, neboť ta patří magistrátu. Dalším kritériem byla také technická proveditelnost, což také vystavilo stopku. Dva návrhy byly velmi podobné, proto je komise sloučila, takže nakonec do předvýběru šlo 13 návrhů.
Výše zmíněného fóra Zdravého města, kde byl učiněn předvýběr a které se po názvem Deset problémů Prahy 7 sešlo 22. září v ZŠ Tusarova, se zúčastnil z AZ Vašek Exner. Jak uvedl, návrhy byly dobře charakterizované již svým názvem, a proto ani nezaznamenal podrobnější představování. Přítomní občané udělili celkem 33 hlasů (každý měl jeden). Nejvíce hlasů získal návrh na vybudování sportovního hřiště v dolních Holešovicích (14). Následovala kontrola a doplnění odpadových košů (6), nové hřiště pro seniory v horní části Letné (4), postavení basketbalového koše pro děti (2) a vybudování kavárny u metra Vltavská, kde by mohli pracovat zdravotně postižení (1), a revitalizace okolí mostu Barikádníků včetně památníku účastníkům Pražského povstání (1). Bez hlasu zůstaly instalace pítek, vytvoření psího WC a pisoáru, dovybavení dětského hřiště U Průhonu, vybudování kantýny se zdravými produkty, zavedení nádob na bioodpad a vytvoření obytné zóny mezi ulicemi Tusarova a Tovární.
Aktivisté AZ snad mají na výsledku, který Moučková označila za úspěšný, také podíl. Rozdali občanům stovky informačních materiálů, zejména letáčků, a vysvětlovali jim smysl participativního rozpočtu, jeho historii a rozšíření ve světě a na Slovensku. V porovnání s petičními akcemi, jako byly např. protiradarová petice či stále ještě je petice za majetková přiznání, nebyly diskuse se zájemci a náhodnými chodci zdaleka tak hojné, dlouhé a nešly tolik do šířky. Postoj občanů byl ovšem také daleko jednoznačněji pozitivní – participace občanů na místním obecném rozpočtu je mnohem jednodušší, srozumitelnější, než témata světové politiky, vojenství či efektivity a rozsahu plošných protikorupčních opatření. I přesto se našel člověk, který přímou demokracii rázně odmítl („To nikdy!“). Jiný zase skládačku vrátil jako „komunistickou propagandu“, byť zmínka o Mirce Moučkové je obsažena v jedné a téže větě, v níž se uvádí, že návrh pravidel získal podporu všech klubů a nikdo nebyl proti … Naopak řada lidí z jiných pražských částí (zejména ze sousední Prahy 6) si materiály brala a ptala se, jak to s postojem k participativnímu rozpočtu vypadá u „jejich“ zastupitelů.
Hlasování o šestici návrhů čeká obyvatele Prahy 7 někdy v prvních dvou dekádách listopadu. AZ se chystá opět pomoci s propagací, aby lidé věděli, že se finální rozhodování blíží, z jakých návrhů si lze vybírat a že příští rok se první rozpočet s participativními prvky v České republice dočká – snad – další pokračování.
