Petr Tuček: Zemědělská družstva

V roce 1842 bylo se souhlasem prince Georga Wilhelma Schaumburg Lippe, majitele panství Náchodského a Ratibořického, založeno zemědělské družstvo „Metuje” a o rok později další družstvo na řece Úpě. Iniciátory založení obou družstev byli protestanští duchovní. Cílem těchto „melioračních” družstev bylo využití vod obou řek k závlahám rozsáhlých lučních komplexů na aluviálních náplavech v údolích rozkládajících se podél Úpy a Metuje.Členy družstev byli sedláci hospodařící v přilehlých obcích.

Tato skutečnost je v daných souvislostech zajímavá zejména tím, že uvedená selská družstva vytvořila svépomocí komplex závlah „hřbetinovým přeronem”, který ještě v druhé polovině dvacátého století neměl v Evropě obdoby, byl technicky zcela jedinečný a plně funkční. Jeho využíváním zemědělci-členové družstev- velmi zbohatli, jejich příjmy nezřídka převyšovaly příjmy srovnatelných hospodařících subjektů v Čechách i na Moravě a to v kraji s horšími půdně- klimatickými podmínkami, než byla např. Haná, Jižní Morava, či lokality na dolním toku řeky Labe. Zhruba 900 ha lučního komplexu poskytovalo ročně pět až šest sečí sena nejvyšší jakosti. Několik kilometrů řek bylo regulováno, byla vybudována soustava hrází, jezů, zavlažovacích kanálů a na ně napojených „per”, byl vytvořen systém hodnocení závlahové kvality vody a to bez jakéhokoliv poškození přírody, místní flóry a fauny. Důmyslnost „hřbetinového přeronu” byla obdivována mnoha zahraničními experty a následná zemědělská populace ještě po120-ti letech z tohoto družstevního díla významně profitovala.

Rozsah této jedinečné sofistikované investice byl značný. Bez vzniku družstva by nebylo možné tyto závlahy ani vybudovat, ani udržovat a optimálně využívat. Závlahy měly mj. funkci vyživovací (obohacovaly půdu živinami) i regulační (paralelně mohly sloužit jako síť odvodňovací).

To na úvod, jako ilustrace nevyužívaných,opomíjených a často bagatelizovaných možností zemědělského družstevnictví.

Výrobní a pracovní družstva zaznamenala živější rozvoj na území Čech zhruba od roku 1896. Do roku 1873, tj.do roku vydání zákona o „výdělkových a hospodářských společenstev” bylo v Českých zemích celkem 1 243družstev, z toho družstev „výrobních a skladištních” pouze 23. Zákon z roku 1873 usnadnil a ulehčil zakládání družstev ve všech možných odvětvích a podnikatelských aktivitách. Do konce roku 1900 počet družstev výrazně vzrostl na 3 607, z toho výrobních bylo 818. Pokusy o zemědělské družstevnictví doznaly u nás rozmachu teprve na sklonku 19. století.

„Zemědělské družstevnictví bylo hned v prvopočátcích svého rozvoje postaveno na pevné organizační základy. Budováno u nás bylo podle vzoru německého a dánského a přizpůsobilo se všestranně potřebám zemědělského lidu, vykonalo pro předválečný zubožený jeho stav neocenitelné služby a pozvedlo jej na výši a úroveň, na niž by se bez přispění družstevního sotva byl vyšinul” (lit.2).

Před první světovou válkou v r. 1914 bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8 124 družstev, z nichž bylo 1 171 zemědělských. Po prvé světové válce v roce 1918 uvádějí statistiky na území ČSR ještě 1 169 zemědělských družstev.

„Nový ruch v družstevnictví nastal po zřízení státu československého. Malí zemědělci sdružují se k svépomocné akci , aby takto společně hospodařili na vlastní nebo zpachtované půdě a společně nakupovali krmiva, setiva, hnojiva, hospodářské stroje, nářadí a různé jiné hospodářské potřeby a zase společně prodávali a zpeněžili zemědělské výrobky a konečně aby spojenými silami co nejvíce vytěžili z chystané a pak prováděné pozemkové reformy a získali pro sebe co možná největší příděl ze zabrané půdy”(lit.2).

Pojem „zemědělské družstvo” je poměrně široký. Organizačních forem, typů, zaměření a charakterů zemědělských družstev bylo v uplynulých dvou stoletích na území Československa, event. ČR mnoho. Také definice pojmu „zemědělské družstvo” se v horizontu tohoto období měnily. Ve starších statistikách byla „zemědělská družstva” členěna na „nákupní a prodejní”, „výrobní” a „jiná”. Tak „Statistická ročenka RČS” z roku 1938 uvádí, že v roce 1935 bylo na území ČSR 14 zemědělských družstevních ústředí. Ta sdružovala celkem 1 315 zemědělských družstev nákupních a prodejních, 1 574 zem. družstev výrobních a 2 475 zem. družstev jiných. Paralelně však ještě zemědělci působili v družstvech „konzumních” a „potravních”. Tato všechna družstva představovala ovšem pouze skupinu tzv. „neúvěrních družstev”. Veškerá družstva byla také členěna podle národností na Česká, Moravská, Slezská, Slovenská, Podkarpatsko-rusínská, Maďarská, Polská a Německá, jakož i „Smíšená”. Téměř všechna zemědělská družstevní ústředí byla pak reprezentována organizací „Centrokooperativ Praha”.I zde však byly výjimky.

Z uvedených dat je zřejmý růst počtu zemědělských družstev v ČSR. Do dnešního dne využívají organizace ZZN (Zemědělského zásobování a nákupu) budovy tzv. HD (hospodářských družstev), budované v období 1918-1939 v obcích a okresních městech, obvykle v bezprostřední blízkosti železnice.

Od roku 1950 sledovala již statistika rozvoj zemědělského družstevnictví jiného charakteru. Uváděno bylo jako „zemědělská družstva se společným hospodařením”. Jedná se tedy o „Jednotná zemědělská družstva” (JZD), která byla zakládána na odlišném principu a podle jiných právních norem. V roce 1950 bylo na území ČSR evidováno 1 873 těchto družstev, která hospodařila na 673 tis. ha zemědělské půdy (z.p).
Až do roku 1975 počet JZD vzrůstal (na 2 206, hospodařících na 4 408 tis. ha z.p.), potom, v důsledku slučování již docházelo k poklesu jejich počtu (na 1 732 v roce 1980, resp. 1 677 v r. 1985 a 1 660 v roce 1989, přičemž se však obhospodařovaná výměra z.p. prakticky neměnila (nepatrný pokles byl důsledkem vyjmutí půdy z kategorie „zemědělská”).

V roce 1990 ještě v ČSFR působilo 1 749 JZD. To svědčí o odtržení některých obcí od velkých sloučených družstev.

Počty členů JZD ve sledovaném období setrvale vzrůstaly z 381 000 v r. 1953 na 1 000 962 v r. 1989 (družstva ovšem měla kromě členů také zaměstnance, jejichž počty byly v některých případech poměrně značné, statistiky je však neuvádí).

V posledních dvou letech (2008, 2009) bylo v ČR již pouze 588 zemědělských družstev, která obhospodařovala 831 313 ha z.p. (tzn. 23,3 % celkové výměry z.p.), přičemž průměrná výměra z.p. připadající na jedno družstvo byla 1 435,8 ha z.p.

Zemědělská družstva jsou v rámci EU sdružena v organizaci COGECA (General Confederation of Agricultural Cooperatives). Tato konfederace, založená v roce 1958, má v současné době cca 40 tis. členů (družstev) a reprezentuje prakticky všechny významné evropské družstevní zemědělské svazy a sdružení. Kromě Anglie a Bulharska jsou zastoupeny svými družstevními ústřednami všechny čl. země EU.

Literatura:
Tuček, P.: Vliv závlah hřbetinovým přeronem na výskyt kulturních trav v lučních porostech, VŠZ Praha, 1962

Kol.: Slovník Obchodně technický, účetní a daňový, III. Díl, vydal Ústřední svaz československých průmyslníků v Praze, 1931

Statistická ročenka republiky československé, SÚS, Praha 1938

Ottův Obchodní slovník díl I, nakl. J.Otta, Praha 1912

Statistická ročenka ČSFR 1991, ČSÚ, Praha

Mezinárodní bulletin 2009, Zemědělský svaz České republiky

http://ec.europa.eu/agriculture/agrista/index

Autor: Petr Tuček

 

Poznámky z diskuse k zemědělským družstvům:

Jedna z největších výzev je vrátit družstvům (a to nejen zemědělským) jejich původní význam, zbavený ideologické předpojatosti. Je potřeba zdůrazňovat, že zapojení se do družstev se musí odehrávat pouze na dobrovolné bázi, jinak jde proti vlastní záměrům.

Dalším úkolem, již poněkud snazším je ukazovat v praxi sociální podmínky družstevníky X podmínky samostatného zemědělce, např. v otázce dovolených, volného času apod.

Pro malé, případně nevelké, zemědělce se zaměstnanými členy rodiny se vrátily pracovní podmínky o desítky let zpět, často to znamená neobyčejně časově, fyzicky i psychicky náročnou otročinu a nezajištěný odbyt. Na to upozorňovali starší lidé s osobními zkušenostmi z doby před vznikem JZD i představitelé některých politických stran už v době přijímání transformačních zákonů.

Problémy, na které jsme v diskusi narazili:

• velká zadluženost JZD
• právní stránka postavení družstev, otázka koncentrace poptávky a nabídky
• diskuse o podpoře malých či velkých farem, opět se objevuje otázka odbytových družstev

Je třeba si uvědomovat, že existuje velké množství různých družstev, zajímavou inspirací by se mohla stát podnikatelská sdružení, která nepoužívají pro některé negativně vnímaný pojem „družstvo”, ale drží se jeho obsahu.

Proč se neustále snižuje počet družstev, proč dochází k častému přechodu na s.r.o. a a.s.?

Proč nejsou družstva podporována?

• demokratická forma podnikání (ale pozor: dělí se nejen zisk, ale i ztráta!)
• z družstva lze jen těžko něco vytunelovat, kdežto z obchodní společnosti ano
• vedoucí nemusí být znovu zvolen, nemůže „plánovat” podvodné ekonomické aktivity

K možnostem Alternativy zdola v oblasti osvěty jistě patří nejen podpora družstevní myšlenky obecně, ale vysvětlování výhodného postavení členů z hlediska vlivu na chod družstva a jeho výsledky, včetně jejich rozdělování. Nese to ovšem i odpovědnost a větší osobní dopady než u většiny obchodních společností v případě, že výsledky jsou záporné a nedaří se. Velmi žádoucí je vysvětlování práv členů, podobně jako práv např. akcionářů, a povzbuzování k aktivní účasti na rozhodování, kontrole, hodnocení činnosti a rozdělování výsledků.

Práce pro AZ aneb čemu se budeme věnovat:

• příklady ze zahraničí, snaha zbavit družstva negativního image
• snaha o ovlivnění postavení družstev v OZ
• best practice z ČR, včetně srovnání postavení družstevníka X samostatného zemědělce
• konzultace pro družstva v nesnázích
• zmapovat možnou poptávku
• propojování zem. družstev a odbyt (viz přebytky), síťování
• apelovat a informovat družstevníky, aby využívali svá členská práva
• podnikatelská sdružení (právní postavení), rozšíření v ČR zkušenosti (sběr)
• rozbor slušovického případu: co je (není) možné aplikovat v současnosti

Další témata, která se objevila v diskusi a kterým se postupně budeme věnovat:

• odbyt a odbytová družstva
• půda, její vlastnictví, využívání apod., viz také Registr zemědělské půdy, Pozemkový fond – mít přehled, jak vypadá situace
• zemědělství a péče o krajinu
• potravinářský průmysl v ČR (vlastnictví, propojenost, dominance)