L’Espresso: Italští nezaměstnaní hledají nové cesty

Řím – Na milánském předměstí okupují bývalí zaměstnanci, které krach jejich závodu vyhodil na dlažbu, opuštěnou fabriku. Opravují zde různé součástky, píše italský týdeník L’Espresso.

Projekt využití této velké průmyslové lokality, kterou opustila firma Maflow, kdysi známý výrobce klimatizace pro automobily, je nelegální, ale úřady a majitel lokality, odnož bankovní skupiny Unicredit, jej tolerují.

Továrna po různých peripetiích definitivně zavřela brány koncem loňského roku, když předtím propustila 330 lidí. Dnes se tu usadily dvě skupiny. Jedna je neoficiální a říká si Occupy Maflow a stála za nedávnou okupací závodu. Druhá se nazývá Ri-Maflow a je legálním družstvem, které má padesátku členů.

Projekt dozrával už v létě 2012, kdy začaly boje za zachování výroby, ale je zatím stále ve svých začátcích. Jeho hlavní činností je recyklace a opravy elektrických a elektronických přístrojů určených do šrotu. Sál přestavěný na dílnu je již plný starých počítačů a zažloutlých klávesnic.

Na řadu přicházejí další aktivity, je zde prostor věnovaný zapomenutým řemeslům, knihovna atd. Malá část továrny byla rovněž upravena tak, aby se tu mohli usídlit dva afričtí uprchlíci, kteří unikli z libyjských věznic exdiktátora Muammara Kaddáfího. Ti tady začali opravovat jízdní kola.

„Venku není žádná práce, a tak se snažíme sami si nějakou vymyslet. Potřebovali jsme však nějaké prostory, a tak jsme se vrátili do opuštěných budov bývalého závodu Maflow,“ říká bývalý zaměstnanec, dnes člen Ri-Maflow, třiačtyřicetiletý Michele Morini.

„Hledání práce je náročné. Po dvou letech marného úsilí jsme si řekli, že musíme změnit strategii. Doufáme, že se nám podaří vymyslet něco, co má smysl, co je ekologicky užitečné, dosti jednoduché a nevyžaduje nákup drahého zařízení,“ zdůrazňuje. Nezaměstnaní tak podle něho rovněž znovu díky práci získali sebeúctu.

„K cílům naše projektu patří i to, že využíváme všech zdrojů. Planeta je dnes na pokraji sil. Odpady musejí být znovu využívány,“ prohlašuje.

Hnutí Ri-Maflow se volně inspiruje dělnickými spolky ze druhé poloviny 19. století, které vznikaly proto, aby poskytovaly sociální ochranu, a jejichž zásadami byly solidarita, rovnost a samospráva. Vychází také z argentinského hnutí „fabricas recuperadas“, kdy po finanční krizi v roce 2001 dělníci převzali některé výrobní lokality a některé tyto spolky byly později legalizovány.

V názvu Ri-Maflow znamená předpona „ri“ obnovu (rinascita), ale také znovuvyužití, recyklaci, revoluci. Družstvo doufá, že v bývalém podniku Maflow bude za dva tři roky pracovat 200 až 300 lidí.

„Perspektivy máme dobré,“ soudí šestačtyřicetiletý Pietro Calvi, který se na projektu podílí. Očekávané posílení evropských norem pro recyklaci tohoto druhu odpadu může podle něho způsobit Itálii problémy, neboť země je v tomto směru pozadu. Naopak by to mohlo pomoci družstvu.

Michele Morini odmítá jakoukoli politizaci hnutí, ale přál by si, aby aktivity Ri-Maflow přiměly politiky přemýšlet o tom, co dnes vypadá jako kritická situace, kdy již běžné a obvyklé cesty nenabízejí žádné řešení.

„Nikdy jsem si nepomyslil, že bych se mohl dostat do takové situace, nikdy jsem nebyl revolucionář. Ale dnes se i ti umírnění musejí uchylovat ke krajním a riskantním metodám, o nichž si nikdy nemysleli, že by je mohli užívat. Je to jasné: buď to udělají, nebo nebudou jíst,“ dodává.

Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/