Kateřina Vojtíšková: Rozjezd participativního rozpočtu v Banské Bystrici

„Dívám se na to jako na dar, na tomto symbolickém místě sedíte jako poslanci a snažíte se dohodnout o tom, co je důležité pro město.“ (Peter Nedoroščik, Utopia o.z., 12. 2. 2014)

Banská Bystrica, centrum středního Slovenska s přibližně 80 tisíci obyvatel je třetím slovenským městem, které zavádí participativní rozpočet. Participativní rozpočet je v Evropě vnímán jako jedna z demokratických inovací, která v západní Evropě i sousedních státech nachází v poslední dekádě živnou půdu, což se ovšem nedá (alespoň prozatím) říci o ČR.

Velká zasedací síň Městského úřadu v Banské Bystrici hostila únorový čtvrteční podvečer vzácné návštěvníky – účastníky Prvního diskusního fóra (PDF) k participativnímu rozpočtu. Poslanecké lavice se téměř zaplnily lidmi různého věku, především obyvatel města nad 15 let, kteří mohou hlasovat. Všem se na úvod téměř čtyřhodinového programu dostalo přivítání od primátora města P. Gogola.

Diskusní fórum seznámilo zúčastněné s pravidly procesu, který povede v druhé polovině roku k realizaci projektů, které navrhnou a vyberou sami občané, a to za bezmála 20 tisíc euro. Na setkání lidé nejprve odhlasovali Hlasovací a volebního pořádek Prvního diskusního fóra, dále diskutovali o prioritních oblastech, na které se zaměřit, šest z nich odhlasovali jako ty, ke kterým se budou scházet skupiny a vypracovávat znění projektů. Práci ve skupinách si mohli lidé také již prakticky vyzkoušet.

Dlouhého jednání se zúčastnilo přibližně šest desítek hlasujících obyvatel Bystrice, z nichž více než dvě třetiny vydržely až do konce.

Počátky PR v Banské Bystrici

Na prosincové zasedání zastupitelstva bylo na návrh poslance Vladimíra Pirošíka rozhodnuto o vyčlenění 25 centů na obyvatele na účel participativního rozpočtu (PR) z městského rozpočtu pro rok 2014. Tento krok vzbudil určitou kontroverzi, protože tato částka byla vzata z položky na tzv. občanské rady. Ty ve městě fungují na úrovni volebních obvodů jako poradní orgán Výborů (které tvoří poslanci) zřízený za účelem účasti obyvatel obvodu na výkonu samosprávy města. Občanské rady do roku 2013 rozhodovaly o rozdělení částky na rozvoj městských částí ve výši 1,5 eura na obyvatele, pro rok 2014 tato částka bude pouze 1,24 euro na obyvatele. Z těchto prostředků byly financování například společenské akce, na činnost neziskových organizací.

Parametry procesu v roce 2014

Město ročně hospodaří s celkovou sumou cca 42,4 mil eur na běžné výdaje, takže občané mohou rozhodovat o částce menší než půl promile, která může být určena na běžné výdaje (nikoli investice). Hlasovat mohou pouze lidé s trvalým pobytem v Banské Bystrici, kteří dosáhli patnácti let věku. Oficiálně byl proces PR zahájen na Prvním diskusním fóru 12. února 2014. Tomuto veřejnému setkání předcházela práce přípravného výboru tvořeného lidmi z neziskové sféry i města.

Na diskusním fóru bylo vybráno k podpoře šest priorit, zvolena maximální možná výše projektu (5 tis euro) a devítičlenná koordinační rada. Do konce dubna bude Městský úřad přijímat návrhy projektů, které z formálního hlediska posoudí členové Koordinační rady. Koordinační rada zároveň s Městským úřadem připraví Druhé diskusní fórum (22.5.), na kterém budou projekty již představeny (od konce dubna budou zveřejněny také na webových stránkách). Na fóru proběhne diskuse (zvažování) a zároveň bude zahájeno hlasování, které bude trvat dalších 15 dní.

Vítězné projekty s největším počtem hlasů bude ve druhé polovině roku 2014 realizovat město. Cyklus participativního rozpočtu se ukončí na Závěrečném diskusním fóru, kde bude představena zpráva o realizaci a vyúčtování projektů. Občané jsou omezeni v tom, že částku bude možné využít pouze na běžné (provozní) výdaje, tedy nákup materiálu, strojů, nejrůznějších služeb nebo rutinní, standardní údržbu, ne na investice. Vybrané projekty bude realizovat přímo městský úřad v druhé polovině roku. Pokud by se peníze nepodařilo přerozdělit do konce června, vrátily by se prostředky právě volebním obvodům.

Veškerá práce na PR je založena na dobrovolnosti a nadšení, na aktivitě lidí, kterým není lhostejné v jaké společnosti žijí a věří, že se mohou přičinit o změnu.

Priority pro Banskou Bystricu

Samotnému hlasování o prioritách předcházela diskuse o jaké další priority kromě sedmi, s nimiž přišel přípravný výbor, seznam doplnit. Delší dobu se ale zvažovala také možnost nemít žádné priority. Příklon k prioritám účastnění učinili s vědomím, že prostředků není mnoho a také s přihlédnutím k bratislavským zkušenostem. Zástupce Utopie (sdružení, které se zasloužilo o zavedení PR v Bratislavě) Peter Nedoroščik vysvětlil důležitost participativních komunit, které se utvoří kolem priorit při opakovaném setkávání nad společným tématem, v diskusích a při společné práci na projektech. Skupiny mohou například dotáhnout skvělý nápad člověka, který by sám projekt nedokázal sepsat a podat.

Miroslav Šimkovič, člen přípravného výboru, vysvětlil přítomným, že mohou rozhodování o prioritách chápat jako rozhodování o 400 eurech. Každý z přítomných obyvatel mohl přidělit tři hlasy, kterými mohl označit jednu až tři priority. Zdůraznil, že je třeba zvážit nejen to, co by chtěl člověk sám pro sebe, své rodiny a přátele, ale také myslet na to, co potřebuje město.

Výsledky hlasování o prioritách:

Název priority	Počet hlasů
Aktivní občanství a komunitní rozvoj	36
Kultura	35
Mládež	27
Zeleň ve městě	17
Sport	11
Zdraví	9
Bezpečnost a ochrana zdraví	7
Historie	6
Podpora zaměstnanosti	5
Senioři	5
Chodníky	2
Služby a údržba veřejných prostranství	2

Vybráno bylo šest priorit, které získaly největší počet hlasů, výraznou převahu získaly ale tři první priority: aktivní občanství a komunitní rozvoj, kultura a mládež.

Během večera zaznělo, že priority jsou cestou pro společnou komunikaci, rozvíjí komunitní rozvoj, PR je o spolupráci – v dalším kroku by se měli občané pokusit o dialog, pracovat na prioritách, diskutovat o tématech, zorganizovat skupiny.

Participativní rozpočet jako konkurence občanských rad?

Přesto setkání nebylo nějakou selankou. Na fóru se zprvu ozvalo několik lidí, kteří se obávali nízké kvality rozhodování lidí, které plyne z toho, že ti nemají potřebné kompetence a znalosti. Mohly by hrozit duplicity, protože obyvatelé nevědí, co vše město financuje v rámci běžných výdajů rozpočtu, jaké má povinnosti, a také prostřednictvím občanských rad.

Zástupce za občanské rady obhajoval práci těchto orgánů a vyzýval členy přípravného výboru, ať na participativní rozpočet „seženou“ peníze odjinud.

„Ptám se vás, vy nevěříte občanským radám v jednotlivých městských částech, že spravedlivě rozdělí prostředky? Dostávali jsme 1,5 eura, sebrali jste nám 25 centů. Proč je chcete rozdělovat vy? … Ať si (přípravný výbor) na PR sežene peníze MIMO ty, které dostávaly občanské rady. Ano, prosím, nechť to rozděluje. Ale sebrat NAŠE peníze a rozdělovat je nějakým výborem?“

Poslední věty ukázaly, že pán neporozuměl principu rozhodování o prostředcích vyčleněných na PR, když uvádí, že by výbor měl mít rozhodující slovo. Na to okamžitě reagovalo publikum červenými nesouhlasnými kartičkami. Jiný člověk z publika uvedl na pravou míru rozdíl mezi participativním rozpočtem a občanskými radami:

„V Banské Bystrici existují občanské rady, které by měly rozhodovat o části městských peněz. Ale ptám se vás, víte opravdu, jak se rozhoduje v občanských radách. Kdo tam rozhoduje? Rozhodují občané? – Ne. Rozhodují členové občanských rad. A kdo určuje členy občanských rad? – Poslanci. … Participativní rozpočet jak je nastavený, jde o to, aby se přiblížilo rozhodování k tomu, aby občané rozhodovali PŘÍMO. Ne prostřednictvím členů občanských rad.“

Občanské rady fungují jako poradní orgán, a jejich členové jsou nominováni politiky. Jedná se o podstatně slabší mandát než případě PR, který umožňuje všem obyvatelům Bystrice, kteří překročí věkovou hranici se přímo účastnit na rozdělování prostředků.

Za větší soudržnost obyvatel

Obavy z toho, že by participativní rozpočet mohl mít problém kvůli „konkurování“ občanským radám, že by postavil občany vůči jiným občanům, se nakonec ukázaly jako liché. Zúčastnění opakovaně prokázali chuť se domluvit, vyzývali k jednotě, uvědomovali si, že je potřeba ukázat vůli projevovat se soudržně a pokusit se udělat něco dobrého pro lidi z Bystrice, upřednostnit kolektivní zájmy před soukromými. Podle později zvolené členky koordinační rady Evky Krajčové není podstatné, zda bude projekt zaměřený zrovna na tu část města, ve které žije, protože toto je pouze začátek. Bude se prý radovat i v případě, že PR přispěje k lepším podmínkám v úplně jiných částech města. S tím souhlasili i další řečníci.

Šest skupin vypracovalo na setkání náčrty možných projektů mezi nimiž figuruje například společný kulturní multižánrový projekt zaměřený na co nejširší publikum, odehrávající se ve veřejném prostoru mimo centrum (sídliště) a zapojující místní umělce. Skupina pro sport měla podobný nápad se soutěží amatérských sportovců za městské části, se zaměřením na kolektivní sporty. Skupina mládež zase identifikovala potřebu vytvořit prostor – komunitní centrum – pro mladé a jejich společné aktivity.

Hledání vhodného modelu

Projekt participativního rozpočtu otevírá různé varianty a na Slovensku je v počátečních fázích. Není vyzkoušené, jaké jeho formy jsou nejvhodnější, není zcela jisté, jestli se podaří pro něj udržet politickou podporu. Diskuse se vedou například o tom, jestli má mít hlas aktivních obyvatel, kteří se účastní veřejných fór (pracovních skupin) stejnou váhu jako těch, kteří pouze hlasují. V pozadí je předpoklad, že aktivní lidé získávají mnohem hlubší pohled na danou problematiku a je obtížnější je například manipulovat. Jejich rozhodování je tedy kvalifikovanější. Je participativní rozpočet spíše o deliberaci a dosahování konsensu (a učení se) nebo o hlasování a soutěži mezi návrhy. Je vhodnější grantová podoba nebo realizace městem? Participativní rozpočet není ready-made model, ale v této fázi spíše způsob, jak smysluplně zapojit obyvatele do přemýšlení o městě, ve kterém žijí, do rozhodování, a tedy také předat část zodpovědnosti. Je způsobem, jak přispět k hledání forem spolupráce a povídání si o tom, co je žádoucí – tedy hledání společných hodnotových východisek, porozumění nejen vlastním potřebám, ale potřebám, které jednotlivce přesahují.

Může být chápán jako způsob, jak podpořit vznik „místní elity“ (v pozitivním slova smyslu), kterou tvoří podle Jana Kroupy z Českého centra fundraisingu aktivní lidé. Ti, kteří se zajímají o věci kolem sebe, kontrolují práci politiků, dohlíží na dodržování slibů, a kteří představují určitou paralelu politické struktuře. Jsou nositeli kontinuity ve směřování rozvoje.

Odkazy

Štatut participatívneho rozpočtu pre Banskou Bystricu. 2013. Banská Bystrica. http://www.banskabystrica.sk/download_file_f.php?id=439044

Občania sa dohodli, participatívny rozpočet odštartoval úspešne. 14.2.2014. Dostupné na: http://bbonline.sk/obcania-sa-dohodli-participativny-rozpocet-odstartoval-uspesne/