Karel Růžička: Varnsdorf má místní měnu – vratnou sklenici

Systém lokální měny byl v sobotu 21. září spuštěn ve Varnsdorfu. Měna TNE – „Tvrdší než euro” – má podobu vratné uzavíratelné skleničky, do níž mohou zúčastněné subjekty plnit své výrobky, nebo ji směňovat za její hodnotu – 30 Kč.

Slavnostní rozběh se uskutečnil v rámci Festivalu lokální ekonomiky. Zatím se do systému zapojily varnsdorfská kavárna Dlask, děčínská kavárna/bistro Houpací koník a čokoládovna Mana z Krásné Lípy. Zájem hned na tiskové konferenci projevil i jeden z místních řemeslníků, který nabídl za TNE své služby. Zatím byly skleničky naplněny „džemoládou” v ceně 40 Kč, tj. celková cena byla 70 Kč. Není to lecjaký džem s podílem ovocné složky doslovně pár desítek procent, nýbrž v případě jahod jich obsahuje 75 %, upozornil výrobce. Po spotřebování je možné dojít k producentovi a za cenu obsahu si skleničku opět naplnit. Obrazně třeba i „panákem”, sdělila Dana Štěchová, provozující Houpacího koníka. Jak dodala, konkrétně by prý mohlo jít o lihovinou z jeřabin, kterou vyrábí jeden ze zdejších občanů. Pravděpodobnější je ale spíše např. káva, ale třeba také koření, med, cukroví atd. Systém spravuje Centrum regionální synergie, které mj. stanovuje kritéria pro prodejce, jež se chtějí do systému zapojit. První emise TNE se skládá ze 100 skleniček.

Martin Zíka, který je v Místní akční skupině jedním z motorů lokální měny, zdůraznil, že hlavním smyslem je udržet peníze v regionu, snížit vyvádění zisku mimo region či republiku, podpořit odbyt místních výrobků a služeb, a tím dát práci místním lidem. Dalším efektem je tlak na kvalitu a složení zboží, neboť pro uživatele TNE je výrobce snadno dosažitelný. Varoval před tím, aby lokální měna byla považována za vše řešící nástroj. Cenová hladina produkce místních drobných výrobců je totiž – na množství či hmotnost – vyšší než z obchodních řetězců, byť v kvalitě toto může vyrovnat, a dalším zlevněním je úspora za obal.

Poukázal na zahraniční zkušenosti, které ukázaly vyšší obrat lokální měny, než celostátní: v rakouském Wörglu jejich měna údajně kolovala mezi místními 14krát rychleji než šilink, švýcarský WIR dosahuje 2,5krát vyššího oběhu. Ve Wörglu, kde si »své« šilinky obec okolkovala v 50. letech, za dva roky zcela odstranili nezaměstnanost, opravili silnice a domy, vybudovali kanalizaci atd.