Fórum: EXODUS JAKO ŘEŠENÍ? – Popis situace

Dvě desítky lidí se v úterý 24. června zúčastnily fóra “Exodus jako řešení?”, které pořádala Místní akční skupina Šluknovsko ve Varnsdorfu. Přítomno bylo několik starostů, zástupce Hospodářské a sociální rady Děčínska, okresní hospodářské komory, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, místní podnikatelé a veřejnost. Tématem setkání bylo odcházení obyvatel ze Šluknovska a Děčínska.

I když podle statistiky úbytky počtu obyvatelstva nejsou výrazné, k exodu na Šluknovsku skutečně dochází. Z regionu mizí lidský potenciál, zejména z kvalitativního hlediska. Projevuje se to například tak, že místní firmy mají velký problém se získáním kvalifikovaných a loajálních zaměstnanců. A to navzdory poměrně vysoké nezaměstnanosti. Dnes už si málokterý podnikatel troufne říct nespokojenému zaměstnanci “tak si jdi, před branou čeká dalších deset takových, jako jsi ty”. Vědí, že před bránou nikdo nečeká, a když, je to velká sázka do loterie z hlediska kvality lidských zdrojů.

Ceny nemovitostí v regionu prudce klesají a nabídka domů určených k prodeji roste. Starosta Horního Podluží upozorňuje na to, že přibývá domácností, kde staří dožívají sami, protože mladí odcházejí pryč za lepší budoucností. Domy po nich pak většinou končí jako rekreační chalupy (v lepším případě). Nicméně obce potřebují trvalé obyvatele, aby mohly udržitelně fungovat. To znamená, že je nejvyšší čas nejen slovy, ale i reálnými činy podporovat rozvoj zaměstnanosti, protože kde není práce, nejsou ani lidé, to je jednoduchá rovnice.

Varnsdorf se například potýká s velkým nedostatkem lékařů. Staří praktici již dožívají a mladým se na Šluknovsko nechce. Když někoho o víkendu chytnou v Dolní Poustevně či v Lipové zuby, musí se trmácet na nejbližší zubní ambulanci do šedesát kilometrů vzdáleného Jílového. Praktičtí lékaři jsou zvyklí na kočovnou praxi – bývá zvykem během jednoho dne ordinovat ve vícero obcích, což se odráží na dostupnosti i kvalitě základní lékařské péče. Ale nejde jen o vysokoškoláky. Už je zde problém sehnat i šikovného zedníka. Kdo něco umí a je schopen se naučit jazyk, ten najde snadno uplatnění na otevřeném trhu práce v Německu. Samozřejmě za podstatně lepší mzdové podmínky, než v Česku. Do Německa je to odtud autem pět minut.

Středoškoláci a vysokoškoláci z regionu mizí a místo nich přicházejí sociálně nepřizpůsobiví lidé vyživovaní státem. Ti o práci nestojí, tedy určitě ne za mzdy, které jsou na Šluknovsku obvyklé. Místní akční skupina Šluknovsko nedávno prováděla průzkum v šesti středních školách ve své oblasti. Zjištění bylo alarmující. Většina středoškoláků se chystá po škole odejít. Vadí jim vysoká nezaměstnanost, špatně placená práce, sociální napětí, nedostatek příležitostí pro zájmovou a kulturní činnost a také drogy. Mnozí mladí lidé mají s drogami osobní zkušenosti. Ne, že by je přímo konzumovali, ale jsou v každodenním kontaktu s jejich oběťmi na ulicích měst a obcí. A vůbec se jim nechce zakládat rodinu v místě, kde si jejich děti mohou přičuchnout k drogám už ve škole.

Šluknovsko je plné brownfieldů, tzn. rozpadajících se továrních areálů, které nejsou k užitku. Jejich skuteční majitelé často nemají v úmyslu tyto objekty smysluplně využít pro podnikání. Jen několik málo z nich se podařilo rekonstruovat, ale jinak jsou to nepoužitelné areály s vysokou ekologickou zátěží patřící vícero majitelům a nebo spekulantům. Tedy nic zajímavého pro obce ani pro investory. Právě naopak, rozpadající se tovární haly rozhodně nepřidají regionu na atraktivitě a mají negativní vliv na image obcí.

Hodně se mluví o rozvoji cestovního ruchu. Ale jen mluví. Cestovní ruch na Šluknovsku nemá pořádnou koncepci, která by uchopila místní hodnoty (zejména bohatý odkaz na průmyslovou tradici, přírodní zajímavosti a sakrální památky) jako mocný potenciál pro cestovní ruch. Úroveň kvality služeb pro cestovní ruch je zejména v severní části regionu doslova nouzová a málokde odpovídá evropskému standardu, na který jsou zahraniční turisté zvyklí. Souvisí to mimo jiné s nezaměstnaností a nízkou kupní silou obyvatelstva, které většinou nemá sebemenší ponětí o tom, co je to lokální ekonomika a lokální patriotství. Majitelé penzionů si stěžují na nedostatek spolehlivých zaměstnanců. Školy produkují takzvané „koblihy”. Tak se tady říká absolventům, kteří jsou prakticky nepoužitelní. “Jak je například možné, že s maturitou z němčiny nejsou „koblihy” schopni obsloužit německého zákazníka?”, ptá se majitel penzionu z Mikulášovic a jeho kolega z Jiřetína mu přitakává. Region se také potýká s nedobrou pověstí. Sociální nepokoje v roce 2011 a jejich občasné rezonance velmi poškozují jeho reputaci. Proto se turisté sem moc nehrnou.

Není proto divu, že lidé bez vztahu k rodišti a bez dobrých pracovních příležitostí odcházejí. Jak už bylo naznačeno, “svých pár švestek” balí zejména ti schopnější, kdo něco umějí a proto nemají zapotřebí se smířit s tím, jak to na Šluknovsku vypadá. Naopak ti, kdo pracovat nemusejí, protože je dobře vyživuje stát, jsou zde docela spokojeni. Pomalu, ale jistě v komunitě roste sociální napětí vznikající z pocitu “diskriminací naruby”.

Ale přesto se zde najde stále dost těch, kteří se oprávněně ptají zda „je exodus řešení?”. Přístup české vlády jim bohužel napovídá, že ano. Vláda potřeby Šluknovského výběžku již desítky let systematicky ignoruje, jen občas pošle pár delegátů na prohlídku místního „sociálního safari” nebo komando těžkooděnců, když už je opravdu akutní potřeba zkrotit “dravou zvěř”.

Přesto, že situace vypadá na první pohled beznadějně, bylo fórum „Exodus jako řešení?” velmi užitečné. Znovu se jasně pojmenovalo, co se v nejsevernějším regionu České republiky děje. Díky velmi podnětné diskusi vznikl dokument „Šest klíčových bodů pro obnovu Šluknovska”, který poputuje směrem k Ústeckému kraji, poslancům i na ministerstva. Starostové ani členové Místní akční skupiny Šluknovsko si nedělají iluze, že by se jim podařil zásadní průlom, nicméně již nyní se připravuje další fórum, které se bude konat v dubnu příštího roku v Děčíně. Tam se politiků znovu nahlas zeptáme, co za dobu svého působení pro Děčínsko a Šluknovsko udělali.

Martin Zíka – MAS Šluknovsko