Daniel Glas: Vzpomínka na oběti českého kapitalismu
Případ Dagmar Kopecké a dalších sebevražd kvůli dluhům
Iniciativy Ne základnám (NeZa) a Alternativa zdola (AZ) uspořádaly při příležitosti oslav dne 17. listopadu 2017 tradiční pietní vzpomínkovou akci na Klárově. Předseda sdružení AZ Karel Růžička položil k Památníku II. Odboje Vladimíra Preclíka věnec jako vzpomínku na oběti polistopadového režimu. Účastníci akce si pak krátce připomněli osudy těchto obětí.
Obecně je lze rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první skupiny patří zavražděné 
osoby. Dle statistik došlo za 28 let k nárůstu o zhruba 1 500 obětí oproti průměru let před rokem 1989. Další skupinou, která však teprve čeká na statistické zpracování, jsou sebevraždy. Určité neověřené zdroje uvádí, že došlo k výraznému nárůstu oproti situaci před převratem. Co je však nezpochybnitelné, je fakt, že častým problémem, který může skončit až sebevraždou, je např. ztráta zaměstnání a následné nezvládnutí finanční situace vinou hypotečních úvěrů a jiných ekonomických faktorů (splácení dluhů, vysoké nájemné v bytě apod.).
Příběh právničky Dagmar Kopecké
Známá v tomto směru byla kauza z roku 2004, kdy byla 50letá doktorka práv Dagmar Kopecká propuštěna ze zaměstnání. Poté se ucházela o práci právníka v Katastrálním úřadu v Berouně, kam ji ovšem tehdejší ředitel Karel Kočí odmítl přijmout. Oficiálně zveřejněným důvodem bylo, že: „Nevyhovuje věkový průměr, kvůli perspektivě zapracování je požadován mladý pracovník.“ JUDr. Kopecké bylo v té době 49 let, takže do zákonného odchodu do důchodu jí zbývalo 13 roků. Že by se za tu dobu nestačila v úřadě zapracovat, je zjevný nesmysl.
Internetový magazín EKONOM v článku ze dne 15. 10. 2004 Ztracená čest Dagmary Kopecké uvádí: „Není známo, co nezaměstnaná JUDr. Dagmar Kopecká jedla v posledním roce života před svou sebevraždou. Jisté je jen to, že po zaplacení inkasa (3272 Kč) jí z dávek státní sociální péče (4100 Kč) zbylo pouhých 828 korun měsíčně. Tedy 28 korun na den. Když pak prohrála soud s katastrálním úřadem, kde ji odmítli zaměstnat, aby nezvyšovala věkový průměr, neměla už ani na zaplacení soudních poplatků ve výši čtyři tisíce korun“. Dagmar Kopecká následně po prohraném soudu ve svých 50 letech spáchala sebevraždu. Je skutečně velkou chybou a závažným problémem, že nikdo z veřejných činitelů, kteří dne 17. 11. na různých oslavách mluvili o úspěšném demokratickém polistopadovém vývoji v ČR, si nenašel prostor k tomu, aby vzpomněl právě takových lidí, jako byla JUDr. Kopecká.
Odkaz: https://ekonom.ihned.cz/c1-22133375-ztracena-cest-dagmary-kopecke
