Daniel Glas: Drakiáda 2018 – Kdo zaběhl rekord Pavího vrchu?
Je to možná otázka, jejíž kořeny sahají až do doby samotných začátků této podivuhodné hry, u níž vlastně nelze jednoznačně říci, zda je záležitostí pouze dětí nebo tak trochu i dospělých – totiž pouštění papírových draků. Nahlédnutím do internetového portálu České-tradice.cz se dozvídáme, že „První zmínky o pouštění draků pocházejí z Číny ze 4. století před n. l. a podle legend bývaly z počátku používány jako spojení mezi bohy a lidmi, někde měli draci zahánět blížící se bouře anebo zastrašit nepřítele.“ Návštěvník tohoto portálu se dále dočítá, že v Japonsku se pořádají souboje draků, kde úkolem je přeřezat šňůru soupeřova draka pomocí vlastní šňůry, která je osázena kusy skla. Draci ovšem soutěží i v akrobatických disciplínách, samozřejmostí jsou soutěže krásy, originálního řešení nebo výšky letu. Účastník rozličných drakiád tato klání dobře zná a rozhodně ho nemohou překvapit. Avšak je načase vrátit se k otázce, která zřejmě měla být položena v úvodu této reportáže, ale nestalo se. Otázka zní, proč se nekonají soutěže v běhu s drakem (myšleno za zády, i když běh s drakem před sebou, tj. pozpátku by byl rovněž velmi originální)? Zúčastniv se mnoha drakiád musím říci, že klání tohoto typu jsem dosud nezaznamenal. A přece je to nasnadě.
V praxi si to ověřili i účastníci II. ročníku Drakiády na Pavím vrchu, kterou Alternativa zdola pořádala opět ve spolupráci s DTJ Santoška v neděli 21. října. A na Pavím vrchu bylo tentokrát opravdu husto. Přítomní pamětníci konstatovali, že tolik dětí pohromadě Paví vrch zřejmě ještě nezažil. Avšak i na takovéto akce se vztahují oblíbené Murphyho zákony. Proto slunce svítilo ostošest, dětí a doprovodů nepočítaně, bohužel se ale nedostávalo jistého meteorologického úkazu, totiž větru, což u tohoto podniku je vada dosti podstatná. A tak se běhalo – běhaly děti, rodiče, prarodiče, běhala dokonce i tak důstojná osoba jako Ilona Švihlíková, jinak majitelka stáje Sabina, vítěze loňského klání a tudíž jednoho z letošních favoritů. Ústředním námětem hovorů první části proto byly rozličné úvahy, jak přivolat vítr. Přestože ten se nakonec zvedl, členům poroty se do paměti nesmazatelně zapsala řada opravdu skvělých běžeckých výkonů. To nakonec vedlo k vytvoření zbrusu nové soutěžní disciplíny „nejlepší běžec Drakiády“. Jako nejproblematičtější se ovšem ukázala soutěž MISS DRAKIÁDY 2018. Krásných draků bylo tolik, že je porota ani nestačila evidovat. Ale nakonec se i krásní draci dočkali. A pro diplom si přišli i ti, kteří se nebáli vzít do ruky papír, lepidlo a barvy a draka si sami postavili. Ale i ostatní účastníci zcela jistě odcházeli s pocitem, že letošní Drakiáda na Pavím vrchu se vydařila. A to proto, že podstatou bylo staré známé Coubertinovo heslo „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“. A za rok na Pavím vrchu opět jistě zazní: DRAKIÁDĚ ZDAR ZDAR ZDAR!
