Družstevní workshop – výstupy

M. Hunčová: Družstva humanizují trh a politiku

Oživit v povědomí společnosti úlohu družstevnictví a ukázat na jeho výhody a formy – to byl hlavní cíl pražského semináře konaného 25. května 2012 pod názvem »Úloha družstev v podpoře demokracie, zaměstnanosti a malé ekonomiky – Proč a jak začít s družstevním podnikáním?«.

»Družstva humanizují trh a politiku,« vystihla v kostce poslání družstev moderátorka setkání Magdalena Hunčová, odbornice na tuto problematiku. Ta také zopakovala, že historická definice družstev coby »spolků lidí práce, kteří se spolčili, aby odolali tlaku kapitálu« -nadále trvá.

Miliarda družstevníků

Ve světě je do činnosti různých družstev zapojena plná miliarda lidí, zdůraznil Jiří Svoboda, výkonný ředitel Družstevní asociace ČR, střechové družstevní organizace u nás. Tato asociace je členem Mezinárodního družstevního svazu, který vyznává principy dobrovolného a otevřeného členství, podílu na majetku a také demokratického rozhodování, na které řečníci kladli velký důraz.

Družstvo Evropa jako nadnárodní družstevní struktura zahrnuje 171 družstevních organizací se 123 miliony členů a 5,4 mil. pracovními místy. V EU27 působí 142 družstevních organizací, uvedl dále Svoboda, a sílu evropského družstevnictví ilustroval tím, že počet členů družstev je dvojnásobný ve srovnání s počty evropských odborářů. Nejsilnější družstevní sektor má Francie, Španělsko, Německo, Itálie či Polsko. Jak Svoboda řekl Haló novinám, 300 největších družstev mělo v r. 2008 obrat 1,1 trilionu dolarů.

Likvidační zákon »zapracoval«

Ve srovnání s údaji ze světa Česká republika působí jako »chudá příbuzná«. Je to dáno setrvávajícím macešským vztahem politického vedení země, které jen zvolna začíná chápat, jaký smysl, i pro řešení vysoké nezaměstnanosti či začleňování handicapovaných do života společnosti, družstva mohou mít. Svoboda připomněl zákon č. 42/1992 Sb., tzv. transformační (také »zákon tří T«), jehož cílem bylo v naší zemi zasadit ránu zejména zemědělskému družstevnictví. »Byl to likvidační zákon,« zdůraznil při ohlédnutí se do minulosti. A i nyní jde ČR proti trendu Evropské komise, byť v r. 2006 vznikla Rada vlády pro družstevnictví.

Peníze jen jako sluha

Další odborníci shrnuli družstevní principy, jež zakládají jiné vztahy mezi družstevníky než ty, které jsou typické pro komerční sektor (ekonomická participace, demokratické rozhodování členů), a zdůrazňovali tezi o spolkovém a humanizujícím rozměru družstev, v nichž by peníze neměly být pánem, nýbrž sluhou.

V druhé části workshopu vystoupili zástupci některých úspěšných družstev či zařízení pracujících na obdobném principu – např. společnosti pro komplexní péči o zdravotně postižené Arkadie z Teplic, či družstva Kulturní noviny, zabývajícího se vydavatelskou a mediální činností, jež si vzalo příklad z německých družstevních novin Tageszeitung.

Karel Rychtář ze Svazu českých a moravských výrobních družstev, na jehož svazové půdě se seminář uskutečnil, připomněl, že žádné stanovy nezmění vztahy lidí: »Pokud nepřijde poptávka zdola, změna nenastane.« Seminář připravila Pražská škola alternativ ve spolupráci s Alternativou zdola a Klubem samosprávného lidového podnikání-Českou společností pro zaměstnaneckou participaci.

(mh)

Videa z celého workshopu – dopolední sekce:

 

odpolední sekce: