Anketa – vyhodnocení a odpovědi kandidátů voleb do Poslanecké sněmovny v r. 2021

Nejvíce se kandidáti shodli na potřebě soběstačnosti

Největší shoda mezi respondenty ankety Alternativy zdola mezi kandidáty sněmovních voleb t. 2021 panovala v názoru, že ČR by měla usilovat o soběstačnost v produkci potravin a dalších strategických výrobků. Naopak žádného zastánce nenašlo v dalších otázkách šest nabízených odpovědí: nekonat celostátní referenda, netřeba soběstačnost, zkrátit pracovní týden a s tím odpovídající měrou i mzdy a platy, stát nemá pomáhat občanům řešit bytové problémy, otevřít ČR neomezené migraci a že bez omezení uskutečňovat zahraniční vojenské mise.

Metodické poznámky

V uplynulém týdnu jsme mailem oslovili 130 kandidátů z celkem 26 politických stran a hnutí 20 kandidujících subjektů; vynechali jsme pouze recesistní subjekt „Urza.cz: nechceme vaše hlasy….“. Z každé strany či hnutí bylo vždy osloveno pět kandidátů, vždy z jiného kraje a vždy z jiné pozice v první pětce. Snahou bylo zpestřit odpovědi, aby neodpovídali jen nejprotřelejší lídři, ale aby zazněl hlas i méně preferovaných kandidátů, kteří přitom nejsou úplné „křoví“. Cílem bylo se vyhnout případu, kdy by z jedné strany či hnutí odpovídali třeba dva krajští lídři nebo aby naopak neodpovídal žádný. Kraje jsme rozdělili do pěti skupin: Praha a Střední Čechy, jih Čech od Karlovarského kraje po Vysočinu, sever Čech od Ústeckého po Parbubický kraj a dvě moravské dvojice Jihomoravský s Olomouckým krajem a Moravskoslezský se Zlínským. Přitom bylo snahou, aby se nesešli více než dva kandidáti z velkoměstských aglomerací (tj. byly možné kombinace Praha-Jihomoravský kraj, Praha-MSK, nikoli Praha-Jihomoravský kraj-MSK či Jihomoravský kraj-MSK). Výjimkou z uvedených zásad se stalo pár případů z koaličních uskupení, v nichž se ne vždy v daném, náhodně vybraném kraji nacházel kandidát příslušné strany na žádaném místě a byl tudíž vybrán jiný z nejbližší vhodné pozice. V případě Levice a Moravského zemského hnutí, která kandidují v menším počtu krajů, jsme pětici sestavili ze tří krajů. Většinu kandidátů jsme oslovili přímo na základě mailových kontaktů nalezených na internetu. Menší část, na něž jsme kontakty nenašli, jsme oslovili prostřednictvím ústředních sekretariátů nebo krajských lídrů, které jsme požádali o přeposlání ankety. Obě varianty se ukázaly funkční.

Zpět dorazilo 16 vyplněných anketních listů (tj. 12,3 %) od kandidátů z 10 stran a hnutí devíti (45 %) kandidujících subjektů: Aliance národních sil (ANS), Aliance pro budoucnost (APB, 2), ČSSD, KSČM (2), Levice (3), Moravané (2), Piráti-STAN/STAN, TSS/Trikolóra, TSS/Soukromníci, SPD a Spolu/KDU-ČSL. Je zřejmé, že to není nijak reprezentativní soubor z hlediska obsahu odpovědí (výjimkou je vhled do Levice, z níž odpověděli 3/5 dotázaných), jen naznačuje, ale je dosti výmluvný ohledně ochoty kandidujících subjektů a samotných kandidátů pracovat s voliči.

Anketa se skládala opět, stejně jako loni v případě ankety mezi finalisty 2. kola senátních voleb, z devíti otázek. Týkaly se celostátního referenda, daní, soběstačnosti, pracovní doby, bydlení, vztahu ČR k EU, migrace, zahraničních základen v ČR a vojenských misí Armády ČR v zahraničí. Většina zůstala stejného znění (podrobněji jsme formulovali otázky o daních). Vypustili jsme otázku o energetice, neboť během uplynulého roku bylo rozhodnuto o osudu jaderné a uhelné energetiky, a místo ní jsme položili otázku o názoru na možné zkrácení pracovní doby. Vějíř nabízených odpovědí je u každého tématu sestaven pokud možno tak, aby obsáhl očekávané spektrum odpovědí, takže vybrána by měla být vždy jen jedna odpověď.

Přehled odpovědí

Otázka na celostátní referendum rozdělila krom jedné výjimky respondenty na dvě velké skupiny. Devět z pěti subjektů (ANS, KSČM, Lev., Mor. a SPD) se vyslovilo pro přijetí zákona o závazném celostátním referendu, šest z šesti stran či hnutí pěti kandidujících subjektů (APB, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a TSS) zastává názor, že celostátní referendum by se mělo konat jen na základě speciálního zákona ke konkrétní otázce.

Rovněž odpovědi na daňový systém vytvořily, krom dvou respondentů, dvě velké skupiny.  Pět kandidátů ze čtyř stran či hnutí tří kandidujících subjektů žádá snížení daní (APB, SPD a TSS). Devět jejich konkurentů z šesti subjektů (ANS, ČSSD, KSČM, Lev., Mor. a STAN) je názoru, že daně třeba zvýšit nebo nově zavést, přičemž ze čtyř subjektů zazněl hlas po zavedení sektorových daní, ze tří po Tobinově dani z finančních transakcí. Nikdo nechtěl zvýšit sazbu DPH; zvyšování daní z příjmů fyzických osob, právnických osob, dědických daní a daní spotřebních získalo vždy podporu ze dvou subjektů.

Nejjednoznačněji, jak již bylo uvedeno, dopadly odpovědi ohledně soběstačnosti. Pro její udržení nebo dosažení nejen v produkci potravin, ale i u jiných strategických výrobků se chce zasadit 14 kandidujících z desítky stran a hnutí kandidujících v 9 subjektech. S jiným názorem – ve smyslu „usilovat o soběstačnost tam, kde je to reálné“ vystoupil člen STAN. Jedna ze tří zástupců Levice žádá pouze potravinovou soběstačnost.

Naopak jedno z nejpestřejších rozdělení názorů přinesla otázka na možnost zkrácení pracovní doby. Šest dotazovaných (APB, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Lev. a Mor.) odpovědělo pozitivně na prodloužení dovolené, šest, ale z pěti subjektů (ANS, APB, KSČM, Lev. a Mor.) na zkrácení pracovní doby bez zkrácení mezd a platů. Tři kandidáti by pracovní dobu nezkracovali (SPD a TSS). Nikdo by nezkracoval jak pracovní dobu, tak platy a mzdy.

Podobně pestře dopadly odpovědi na státní podporu bydlení. Čtyři respondenti ze tří subjektů (ANS, APB a Soukr.) odpověděli, že stát má zvýšit svoji pomoc v dosavadních formách, další čtveřice, ale vždy z různých subjektů (ČSSD, Lev., SPD a STAN), vidí řešení v rozšíření o nové formy státní finanční pomoci a dle jednoho kandidáta (Trik.) je současná pomoc státu dostačující. Nejvyšší zastání – sedmi oslovených ze čtyř subjektů (KDU-ČSL, KSČM, Lev. a Mor.) – ovšem získala odpověď, aby stát, resp. veřejná správa kromě finanční pomoci zřizovala i vlastní stavební firmy a tak přímo ovlivnila bytový trh. Nikdo nebyl názoru, aby stát nijak nepomáhal.

Celou škálu pěti obsahových odpovědí (mimo „nevím, jiný názor“) využili kandidující při odpovědích o vztahu ČR a EU. Největší přízeň – sedmi kandidátů šesti stran a hnutí z pěti kandidujících subjektů (ANS, KSČM, Lev., Mor. a TSS) – náležela odpovědi, že EU potřebuje reformu ve prospěch národních států a když se to nezdaří, tak z EU po ekonomické a sociální přípravě vystoupit. Zvýšení pravomocí národních států má podporu dalších čtyř kandidátů ze tří subjektů (APB, ČSSD a KDU-ČSL), dva (Mor. a SPD) by vystoupili z EU co nejdříve. Spokojeni se současným rozložením jsou dva kandidáti (Lev. a STAN), jedna by posílila unijní pravomocí. Zajímavé na této skladbě odpovědí je to, že zástupci Levice hlasovali rozličně: od prounijní pozice přes setrvalou po revizi ve prospěch států s případným odchodem.

Do pěti z šesti obsahových odpovědí se rozlily postoje respondentů i v otázce migrace. Nikdo nechce otevřít ČR migraci bez omezení. Šest z pěti stran a hnutí (APB, ČSSD, KSČM, SPD a Trik.) nechce přijímat žádné migranty. Čtyři (APB, Lev., Soukr. a STAN) jsou za přijímání uprchlíků z míst katastrof, ale ekonomické migranty si vybírat. Tři kandidáti ze dvou stran (ANS a Mor.) by vybírali uprchlíky a migranty přímo ve zdrojových zemích atd.

Obě obsahové odpovědi byly využity kandidáty v otázce na zřízení cizích vojenských základen v ČR. Zatímco zástupci ČSSD, lidovců a STAN by s nimi souhlasili, „zbytek“ (13) je odmítá.

Pestré bylo rozložení odpovědí i na otázku po zahraničních vojenských misích Armády ČR. Devět dotázaných ze sedmi stran a hnutích (ANS, APB, ČSSD, KSČM, Lev., Mor. a Trik.) by je vysílalo pouze jako pomoc při živelních pohromách. Na bojové mise by trojice kandidátů (KSČM, SPD a Soukr.) chtěla mandát RB OSN, dvěma (KDU-ČSL a STAN) by stačil požadavek buď RB OSN nebo NATO nebo EU a dva (APB a Mor.) zahraniční mise zcela odmítají. Nikdo by nepodpořil mise bez omezení.

Do pdf byl uložen tabulkový přehled souhrnu odpovědí a dotazníky s odpověďmi jednotlivých kandidátů, které mají z této ankety asi nejvyšší hodnotu, neboť – jak opakuji – vzhledem k nereprezentativnímu počtu odevzdaných dotazníků by bylo troufalé z postojů jednotlivců vyvozovat názor celé strany nebo hnutí, byť pravděpodobný koridor stranických odpovědí naznačují. Stahnout si ho můžete klepnutím na tlačítko:

(kru)