Války chystají politici, vedou vojáci a odnesou civilové

Pietní vzpomínku na civilní oběti válek uspořádali v neděli 25. dubna 2021, v den 76. výročí posledního bombardování Plzně, pražští občanští aktivisté u památníku odboje za 2. světové války v Praze na Klárově.

Vzpomenuli nejen známé nálety západních spojenců na Prahu a Plzeň, ale též Kolín, Pardubice, Ústí nad Labem, Bratislavu, či Brno, na něž padaly bomby z obou spojeneckých stran či Mladou Boleslav bombardovanou Sověty v den osvobození Prahy. Stejně tak si připomenuli trojnásobné bombardování Bělehradu (za 1. a 2. světové války a před 22 lety), nálety na Londýn za 1. a 2. světové války, letecký masakr provedený německými fašisty v Guernice a v Madridu za španělské občanské války, desítky tisíc obětí bombardování americkými a britskými letci v Hamburku a Drážďanech, dále města jako Rotterdam, Pforzheim (kde kvůli bombardování zahynulo přes 30 % obyvatel) a další, kde politika západních spojenců – zastrašit civilní obyvatelstvo nacistického Německa a tak oslabit Hitlera – dosáhla mimořádných rozměrů, leč bez odrazu na vztah běžných Němců k nacismu a válce. Pieta ale patřila i dalším obětem válečných bojů – v Nankingu, Hirošimě, Nagasaki, v Koreji, ve Vietnamu, Kambodži, Laosu, dnes v Kongu, Mali, Afghánistánu…

Jak účastníci konstatovali, v současnosti opět znějí se zvýšenou silou proválečné projevy. Část politiků a médií se snaží veřejnosti představit agresi a válku jako cosi vlastně přípustného, normálního. Konfrontace a výhružky, a to i silou, se staly běžnou výbavou rétoriky politiků, komentátorů, politologů a stále častěji jsou přetaveny v konkrétní činy, politické a ekonomické sankce, vojenská cvičení, dodávky zbraní. Proválečná atmosféra houstne. Válečné dokumenty a filmy o válce – jednotlivě autory míněné jako obžaloba války – v podobě mediální záplavy pronikají do myslí lidí jako jakási norma. Váleční pamětníci vymírají, politici s osobní zkušeností z války dávno z politiky odešli a soudobý establishment může podlehnout iluzi o své bezpečnosti v případě konfliktu. To je provázeno pokračujícím růstem zbrojních výdajů, z čehož profituje vojensko-průmyslový komplex. Vojenské výdaje rostou i v době covidové krize, což zpochybňuje současné proklamované priority politických reprezentací. Pražští míroví aktivisté proto varují ostatní občany před akceptováním válkychtivosti – podíl civilních obětí na celkových válečných ztrátách stále roste a je dnes řádově vyšší než za 1. světové války. Za „moderní“ války mohou být oběti z řad civilů i stonásobně vyšší než v řadách vojáků – toho by si měli být občané vědomi, až zase uslyší z médií politiky a „experty“ silácky hovořit o řešení mezinárodních sporů.

(kru)