Tomáš Vokoun: 6 postřehů o participativním rozpočtu v Bratislavě

Od začátku roku jsme podrobně sledovali rozpočtovací proces v bratislavské místní části Nové Mesto. V tomto přehledu shrneme, jak nakonec dopadlo rozdělení 20 000 euro a podíváme se i pod pokličku celého procesu, abychom si ukázali, které věci by bylo dobré použít při praktickém nasazení participativního rozpočtu u nás a kterých by bylo lepší se vyvarovat.

1. Měl na co navazovat

Novomestský participativní rozpočet měl výhodu, že už nemusel začínat na zelené louce, ale mohl stavět na zkušenostech z velké Bratislavy, kde běží již od roku 2011.

2. Kancelář pro participaci veřejnosti

Další výhodou bylo postavení organizátorů. V ostatních místech mají postavení převáženě dobrovolnické skupiny, které samospráva umožní zorganizovat participativní rozpočet. V Novém Mestě se kvalita zázemí PR výrazně zvýšila tím, že samospráva vzala na sebe náklady na proces PR. Místní úřad založil Kancelář pro participaci veřejnosti, kde zaměstnal 6 lidí.

3. Nedostatek lidí

Kancelář se však stará i o územní plánování a nakládání s majetkem obce, ale úvazky zaměstnanců jsou jen čtvrtinové. Čímž narážíme na první problém, protože se ukázalo, že v horké fázi PR takové nasazení nestačí. Čtyři úředníci, kteří měli na starosti přímo rozpočet, pracovali při hlasování o projektech prakticky non stop a narušovalo jim to ostatní zaměstnání. Bez pomoci další dobrovolníků by to nezvládli. Zaměstnanci kanceláře odhadli, že dohromady odvedli práci za 5 plných úvazků.

4. Slušná účast a aktivní zapojení veřejnosti

Účast v prvním ročníku byla slušná. Na veřejnou prezentaci přišlo 50 lidí, 176 hlasovalo fyzicky a 592 přes internet, což znamená, že se zapojilo přes 2% obyvatel 37 tisícové městské části. Sešlo se dohromady 15 návrhů projektů. Důležité je, že obyvatelé přijali participativní rozpočet příznivě. Účast veřejnost nebyla špatná, pokud si vezmeme, že se jednalo o první ročník a rozdělovala se částka cca 550 tisíc korun. Nejaktivnější účastnici se dokonce zapojili do realizování samotného procesu, třeba tím, že domlouvali místa pro volební urny.

5. Namísto rozpočtových projektů, spíše granty navíc

Na veřejném představení projektů a veřejném zvažování bylo vidět, že v prvním ročníku se zapojili lidé, kteří už někde aktivní byli a měli zkušenost z neziskového sektoru. To sebou přineslo druhý problém, že projekty se podobali spíše žádostem o grant a 14 projektů z 15 počítalo s dobrovolnickou prací. Ukázalo se tak, že je důležité pořádně vysvětlit participativní rozpočet nejen zastupitelů, ale i běžným obyvatelům, kteří se procesu účastní.

6. Narušení autonomie procesu

Dalším problémem byla nejasná celková částka pro rozdělení pomocí participativního rozpočtu. Na začátku bylo slíbeno 20 000 €, pak se částka zkrátila na 15 000 €, následně byl sehnán nějaký dar, který vrátil celou částku na 20 000 €, a na konec při veřejném zvažování přislíbili zastupitelé zvýšení této částky bez přesného definování částky.  Proces participativního rozpočtu by měl být autonomní. To znamená, že na začátku by mělo zastupitelstvo nastavit jasná pravidla, do kterých by potom nemělo zasahovat.

I když se vyskytli problémy, tak se dá první ročník participativního rozpočtu v Novém Mestě označit za jednoznačný úspěch. Z 15 projektů se zatím našly peníze pro prvních osm. Kompletní výsledky najdete na stránce http://utopia.sk/liferay/web/nove-mesto/pr2014. Pokud vydrží podpora radnice, tak má PR dobré předpoklady na rozvoj. K dalšímu vývoji v Novém Mestě se určitě ve Zpravodaji ještě vrátíme.