Alternativa zdola

Často kladené otázky

Autor · 26.5.2012

Odpovědi na otázky, které by Vás ve spojení s PR mohly napadnout

Na této stránce najdete odpovědi na otázky, které by Vás ve spojení s PR mohly napadnout. Slouží jako doplnění informací, které se nacházejí pod jinými sekcemi těchto stránek. Pokud na své otázky odpovědi nenaleznete, prosíme, abyste se podíval/a na jiná místa stránek nebo nám je položil/a prostřednictvím e-mailu info@participativnirozpocet.cz.

Jako základní zdroj informací této sekce slouží příručka UN-HABITAT “72 Často kladených otázek o participativním rozpočtu” (ke stažení zde) a stránky PB Unit, britské iniciativy dlouhodobě se PR zabývající (odkaz naleznete zde). Protože jsou tyto zdroje kvalitní, spokojili jsme se s jejich převzetím, případně velmi mírnou úpravou pro český kontext. Některé otázky a odpovědi jsme také doplnili.

Přehled často kladených otázek:

Co je to participativní rozpočet?

Participativní rozpočet (PR) znamená rozhodování občanů o veřejném rozpočtu. Nicméně, vymezení PR a forma jeho realizace se liší případ od případu. Příčinou těchto rozdílů je především to, že PR má celou řadu přínosů a různé lokality a země zavedly PR za účelem využití jednoho či více těchto přínosů. PR se mění v závislosti na hlavním cíli PR. Proto je spíše než konkrétním nástrojem PR označením pro celou řadu procesů po celém světě. Jak rozlišit, zda již jde o PR či nikoliv (nebo o zcela jinou formu zapojení)? Odpověď lze nalézt u jednoho z účastníků PR v Brazílii: “Pokud cítíme, že jsme rozhodli my, jde o PR, pokud cítíme, že rozhodl někdo jiný, o PR nejde.”

Stručnou definici PR předkládá například PB Unit (viz výše):”Participativní rozpočet zapojuje místní obyvatele přímo do procesu rozhodování o výdajích a prioritách definované části veřejného rozpočtu. Proces PR může být vymezen územně (jde-li o oblast sousedství či větší) nebo tématicky. PR znamená zapojení obyvatel a představitelů místních sdružení a komunit do diskuse a volby rozpočtových priorit, tvorby návrhů výdajů a zároveň PR umožňuje místním obyvatelům kontrolu a monitoring procesu a výsledků s cílem zajistit informace nutné k dalším kolu rozhodování v rámci PR, a to na ročním či pravidelně se opakujícím základě.”

Kde participativní rozpočet vznikl?

Obvykle se uvádí, že se participativní rozpočet vyvinul v brazilském Porto Alegre na začátku 80. let 20. století. Porto Alegre získalo mezinárodní uznání za způsob, kterým PR využilo ke zlepšení správy města a stalo se centrem výzkumu zapojení veřejnosti do procesu rozhodování o veřejných výdajích. Zhruba ve stejné době se PR vyvíjel také v jiných latinskoamerických zemích a začal se pomalu šířit. Během tohoto procesu se PR přizpůsoboval místním podmínkám, a proto dnes neexistuje jen jedna forma PR. Řada jiných míst na světě také získala uznání v oblasti inovace zapojení veřejnosti a PR. Jimi byly také vyvinuty, za odlišných výchozích podmínek, podobné procesy a principy PR, které vznikly v Porto Alegre. Například v Indii místní obyvatelé prošli školením o fungování veřejných rozpočtů, což jim poskytlo nástroje pro ovlivnění veřejných výdajů. V 80. letech 20. století byly na Novém Zélandu vyvinuty modely správy města, které byly také označeny jako formy participativního rozpočtu.

V kterých zemích funguje participativní rozpočet?

PR byl od svého vzniku zaveden po celém světě. Od Fidži až po Kanadu a od Finska po Jižní Afriku vzniklo mnoho programů lokálních vlád, které se při svých snahách o zapojení občanů do správy věcí veřejných přihlásily k odkazu Porta Alegre. Odhady se sice liší, nicméně dnes existuje celosvětově více než 1800 různých příkladů napříč všemi kontinenty. Nejčastěji se hovoří o případech v Latinské Americe, jako je Porto Alegre. PR však podporují také mezinárodní instituce (Světová banka nebo Asijská rozvojová banka), a to v zemích jako je například Zimbabwe, Estonsko, Indie, Čína nebo Kanada.

Jaké jsou přínosy participativního rozpočtu?

Každý model PR je jiný a proto se liší také jeho přínosy, nicméně existují tři hlavní:

  1. PR vede ke zlepšení demokratického procesu, umožňuje zapojení občanů a oživení role místních autorit, místních volených zástupců a občanské společnosti, posiluje důvěru ve veřejné instituce.
  2. PR vede ke zvýšení efektivity nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím inovace způsobu, jakým jsou prostředky investovány, jak je monitorováno poskytování služeb, zvýšením dostupnosti informací určených místní vládě a veřejným institucím při plánování služeb.
  3. PR posiluje místní komunitu a dobrovolný sektor investováním do služeb významných pro sociálně slabší komunity, čímž přispívá k jejich rozvoji, a to prostřednictvím zvyšování počtu obyvatel zapojených do procesu místní demokracie. Přispívá také k budování místního sociálního kapitálu tvorbou prostorů pro setkávání a přijímání rozhodnutí místních skupin obyvatel.

Kdy proces participativního rozpočtu vznikl?

V minulosti probíhaly dílčí experimenty, nicméně se uvádí, že PR vznikl v roce 1989 v několika brazilských městech, zejména v Porto Alegre. Zhruba ve stejné době inovovala v obdobném duchu také veřejná správa např. v uruguayském Montevideu, kde byli obyvatelé vyzváni ke spolupráci při stanovení priorit využití prostředků města v rámci jeho pětiletého plánu.

Jaké přináší participativní rozpočet výhody městu a jeho občanům?

Akademici i účastníci PR se shodují, že jedním z nejdůležitějších přínosů je prohloubení demokratické správy věcí veřejných, a to prostřednictvím dialogu veřejných institucí a občanů, kteří jsou těmito orgány reprezentováni. Další výhodou je, že participativní rozpočet činí veřejné instituce odpovědnými svým občanům a přispívá k modernizaci veřejné správy. V mnoha případech Latinské Ameriky slouží participativní rozpočet jako nástroj ke změně prioritních oblastí, do nichž plynou prostředky z veřejných rozpočtů a podporuje tak sociální spravedlnost. Z původně pasivních občanů se tak stávají aktivní, plně kompetentní a kriticky uvažující účastníci veřejné správy. PR dává občanům příležitosti ke zlepšení přístupu ke službám, např. zavedení základní kanalizace, vydláždění ulice, zlepšení systému místní dopravy, zřízení či zlepšení fungování zdravotnických a vzdělávacích center. Aktivní účast v rozpočtovém procesu obyvatelům otevírá možnost definovat vlastní priority, a tím mít možnost výrazně zlepšit kvalitu života, a to v relativně krátkém časovém horizontu. Kromě toho mají účastníci možnost kontrolovat a sledovat plnění rozpočtu. PR též stimuluje modernizaci administrativy a promítá se i do procesu strategického plánování obce.

Jaké přináší participativní rozpočet výhody veřejné správě?

Participativní rozpočet:

  • zlepšuje transparentnost veřejné správy a efektivitu vynakládání veřejných výdajů;
  • podporuje účast občanů na rozhodování a dohled nad využíváním veřejných prostředků;
  • zvyšuje odpovědnost veřejných činitelů a řídících pracovníků;
  • umožňuje utváření kolektivních priorit a cílů a spolupráci při řízení zdrojů;
  • generuje větší důvěru mezi vládou a obyvatelstvem;
  • vytváří demokratickou kulturu v rámci komunity a posiluje sociální soudržnost.

Jaké má participativní rozpočet rozměry?

Participativní rozpočet má mnoho rozměrů:

  • rozpočtový/finanční rozměr;
  • participativní rozměr (tyto dva rozměry jsou základem procesu);
  • normativní a právní rozměr;
  • prostorový/územní rozměr;
  • politický rozměr.

Jaké jsou základní podmínky nutné k zavedení participativního rozpočtu?

Existuje několik základních předpokladů pro zavedení PR. První je jasná politická podpora starosty (nebo jiné politické vůdčí osobnosti zastupitelstva či zastupitelů) a ostatní municipálních osobností a institucí s rozhodovacími pravomocemi. Politická vůle je nutná také k zajištění fungování celého procesu. Nejviditelněji se tato podpora projeví ve fázi implementace návrhů, kdy se návrhy mění v hmotné investice.

Druhým předpokladem je existence a zájem organizací občanské společnosti a v lepším případě společnosti jako celku. Tato podmínka je rozhodující pro udržitelnost procesu a jeho průběh.

Třetím předpokladem je pak jasná a sdílená definice pravidel procesu. Tato pravidla se vztahují na výši prostředků, které mají být v rámci PR projednávány, jednotlivé fáze a doby jejich trvání, podmínky pro rozhodování (zodpovědnost a rozhodovací pravomoci jednotlivých aktérů), metody rozdělení zodpovědnosti, pravomoci a zdrojů mezi jednotlivé územní celky a sousedství města, složení PR rady či jiného orgánu s pravomocemi ovlivňovat průběh procesu a monitorovat jej. Tato pravidla nemohou být stanovena pouze jednou ze stran, ale musí být zformulována za spoluúčasti populace a každý rok upravena na základě vyhodnocení výsledků a fungování celého procesu v minulých obdobích.

Čtvrtým předpokladem je vůle vybudovat kapacitu (znalosti a kompetence) obyvatel a veřejné správy, týkající se obecných otázek veřejných rozpočtů, stejně jako samotného PR. To znamená zdůvodnit výši vyčleněných prostředků, vysvětlit z čeho tyto prostředky budou financovány a objasnit stávající systém výdajů. Je také důležité sdílet informace o tom, které oblasti veřejných rozpočtů jsou v kompetenci municipality a kterými kompetencemi municipalita nedisponuje (v ČR jsou např. některé kompetence kompetencemi krajů nebo státu, v kontextu Prahy některé kompetence spadají do působnosti nikoliv městské části, ale magistrátu).

Pátým předpokladem je rozšíření informací o PR všemi dostupnými prostředky. Snadno dostupné by měla být především data a místa konání zasedání a jednání, pravidla hry, která byla na začátku procesu stanovena.

Závěrečným předpokladem je tvorba a finalizace požadavků formulovaných obyvateli a jejich propojení s technickými kritérii, která zahrnují analýzu existujících nedostatků v infrastruktuře a veřejných službách. Tento předpoklad je důležitý pro zajištění spravedlivější distribuce zdrojů.

Za jakých podmínek se nedoporučuje zavést participativní rozpočet?

Nedoporučuje se zavádět PR, pokud nejsou naplněny výše uvedené předpoklady (viz odpověď otázka “Jaké jsou základní podmínky nutné k zavedení participativního rozpočtu?”). Dále není ideální situace, v níž jedna ze stran (buď vláda nebo občané) není otevřená změně a sdílenému nakládání s veřejnými zdroji. Je také lepší se vyhnout PR v případě, že schází alespoň základní transparentnost ve veřejné správě. Zavádění PR v takovém kontextu by znamenalo legitimizovat postupy, které jsou v rozporu se základními principy PR.

Pokud nejsou místní podmínky v dané chvíli optimální, neznamená to, že by lidé a instituce se zájmem o PR měli celou myšlenku zavrhnout. V tomto případě mohou být vhodné spíš jiné typy iniciativ, které by vedly k transparentnějšímu nakládání s veřejnými prostředky. Příkladem by mohla být fóra nebo jiné aktivity za účasti legitimních představitelů občanské společnosti, jenž by mohla vytvořit tlak na otevření veřejné diskuse týkající se rozpočtu a jeho kontroly občany. Mnoho měst se dnes nachází právě ve fázi přípravy podmínek pro úspěšné zavedení PR.

Jaké jsou principy participativního rozpočtu?

Základními principy PR jsou participativní demokracie, jako politický model, a řádná správa věcí veřejných. I když mohou být základní principy považovány za univerzální, každé město nebo stát je uvádí do praxe svými prostředky, které odráží potřeby a místní kontext.

Základními principy PR jsou:

  • transparentnost;
  • otevřenost;
  • veřejná projednání a diskuse (tváří v tvář);
  • místní příslušnost;
  • zastupitelská demokracie;
  • sdílená odpovědnost.

Uvedené hodnoty nejsou nezbytné, avšak jsou klíčové pro zajištění kvality a smysluplnosti PR. Všechny příklady osvědčených postupů zahrnují tyto hodnoty.

Jaké výdaje vyžaduje zavedení participativního rozpočtu a z jakých prostředků jsou tyto výdaje hrazeny?

Zavedení PR vyžaduje zdroje místní vlády, které se dají rozdělit do čtyř oblastí:

a) lidské zdroje municipality – angažovaní a proškolení zaměstnanci, kteří jsou odhodlaní věnovat PR také hodiny o víkendech a po nocích,
b) zdroje dopravy, které slouží k přepravě zaměstnanců mezi jednotlivými čtvrtěmi a sousedstvími,
c) dostatečné komunikační zdroje ke sdílení informací s veřejností,
d) personální kapacity k zajištění technických, ekonomických a rozpočtových studií proveditelnosti jednotlivých návrhů.

Pokud to místní podmínky vyžadují, je pro urychlení procesu a zajištění jeho kvality nutné disponovat také vlastními přepravními zdroji pro obyvatele, kteří žijí příliš daleko od míst určených k setkávání a pro výcvik zodpovědných pracovníků, občanů a delegátů (volených obyvateli). Města, která s těmito výdaji nepočítala se v průběhu procesu setkala s problémy, které v některých případech dokonce vedly k ukončení celého procesu. Proto je důležité již na začátku počáteční fáze zajistit cost/benefit analýzu procesu.

Celková výše výdajů se tedy, jak vyplývá z výše uvedeného, liší případ od případu, a to v závislosti na zvolených prostředcích publicity (letáky vs. mediální kampaně), zajištění personálních kapacit k technické analýze projektů (personální zdroje města, využití dobrovolníků vs. outsourcing některých aktivit na externí subjekty), zajištění míst konání setkání (vlastní vs. pronajaté prostory apod.), počtu setkání, prostředcích volby (internetová aplikace vs. volba naživo) apod.

Kdo se účastní participativního rozpočtu?

Tuto otázku se pokouší řešit někteří španělští vědci, kteří provádějí výzkum ve zhruba 20 zemích celého světa, včetně Velké Británie, kde byly do výzkumu zahrnuty Edinburgh, Conwy, Luton a Stockport. Výsledky ještě nebyly zveřejněny.

Nicméně, před provedením mezinárodního výzkumu, španělští vědci provedli podobný výzkum také ve Španělsku a zjistili, že se na PR podílelo zhruba 1-3 % populace dané lokality. Obecně platilo, že se více podíleli dospělí muži s vyšším vzděláním. Pokud se ovšem PR v průběhu času opakoval, pak se v následujících letech do procesu zapojovalo více a více žen a mladých lidí, a to až do stavu, kdy se stali většinovou skupinou (v případě, že se PR opakoval více než 2 roky po sobě).

Většina těch, kteří se podíleli již v době svého zapojení, byli členy některé místní organizace, ať už to byla sdružení nájemníků či obyvatelů, místní sportovní klub, nebo ženské organizace. Čtvrtina z těch, kteří byli členy některé z uvedených organizací, byli členy více různých sdružení. Autoři studie tak došli k závěru, že růst PR je zajištěn a rozvíjen prostřednictvím silného místního neziskového sektoru, který během počáteční fáze implementace PR mobilizuje potenciální účastníky.

Vědci také zjistili, že účastníci měli větší zájem o politiku než zbývající část obyvatel, a z hlediska ideologie, byla většina účastníků spíše levicového zaměření (tím se lišila od zbytku španělské populace, která se klonila spíše ke středovému až středopravicovému politickému přesvědčení).

Tyto výsledky jsou specifické pro Španělsko. Zmíněný výzkumný projekt by měl zajistit komparativní perspektivu.

Výstupy z citovaného španělského výzkumu naleznete zde.

Pokud je účast na PR omezena, neohrožuje to legitimitu celého procesu?

Jedná se skutečně o riziko. Proto je z hlediska zajištění legitimity PR jedním z hlavních cílů zahrnout do procesu ty, kteří se na politickém procesu dosud nepodíleli. Toho lze docílit prostřednictvím soustředěné snahy municipality o komunikaci s veřejností tak, aby každá/ý cítil, že její/jeho účast v procesu je vítána. Nezbytné je také zajištění přístupu k základním finančním informacím a rozhodnutím, která jsou v rámci PR přijímána.

Dalším nástrojem jsou průzkumy veřejného mínění, které mohou sloužit k ověření názorů veřejnosti, obdobně jako referenda, která umožňují získat názor veřejnosti na citlivé otázky. Důležitým cílem je také to, aby byli do účasti, ačkoliv kvantitativně omezené, zapojeni obyvatelé ze všech sociálních skupin a některé skupiny tak nezůstaly znevýhodněny. Z tohoto důvodu si zvláštní pozornost zaslouží zapojení žen, mladistvých, chudých, ohrožených a diskriminovaných skupin (etnické menšiny, imigranti, sexuální menšiny atd.).

Jak zahrnout sociálně vyloučené do procesu participativního rozpočtu? Neexistuje u nich riziko dalšího vyloučení?

Vždy existuje riziko sociálního vyloučení bez ohledu na způsob zapojení veřejnosti, zvláště v případě, kdy je proces otevřen všem bez omezení. PR umožňuje účast všem a poskytuje účastníkům motivaci způsobem, který jiné metody nezajišťují. Pokud jsou do PR integrovány výše uvedené principy, zde především princip otevřenosti, bude hrozba sociálního vyloučení minimalizována.

Pro zajištění sociálního zastoupení jednotlivých skupin a zapojení těch, kteří tradičně zapojeni do politického procesu nejsou, lze využít příkladů osvědčených postupů. Některé skupiny obyvatel se například nemusí cítit dobře v prostorách radnice, proto je možné v takových případech organizovat setkání v prostorech pošt, hospod, lékáren či supermarketů. V jiných případech lze využít také komunitních pracovníků poskytujících podporu při tvorbě písemných návrhů.

Jaká je role univerzit, občanského sektoru a odborníků v participativním rozpočtu?

Každý ze sektorů poskytuje nedocenitelnou podporu, poradenství a hybný moment PR, a to jak na lokální, tak na národní úrovni. Na lokální úrovní tvoří místní organizace a občanský sektor klíčovou oporu pro jednotlivce i skupiny při tvorbě myšlenek a projektů, a mobilizují jejich zapojení do procesu.

Akademici přispívají na národní i mezinárodní úrovni svou výzkumnou prací k zajištění zdrojů informací nutných k zachování procesu a jeho dalšího rozvoje. Pozice akademiků je ideální z hlediska hledání odpovědí na otázky, které nejsou ostatní účastníci (vláda, aktivisté, zapojení občané apod.) díky nedostatku času či svému zaujetí schopni plně zodpovědět.

Další odborníci se na PR podílejí mnoha způsoby, a to ať už jde o poradce v oblasti tréninku, facilitace a podpory zaměstnanců veřejné správy, kteří zajišťují implementaci PR v dané lokalitě, či lektoři prezentačních dovedností nebo dalších dovedností spojených s monitoringem a hodnocením procesu. Filmaři zase mohou přispět tvorbou filmové dokumentace procesu. Ta může často sloužit jako vhodný nástroj k přesvědčení skeptiků, vhodnější než jakými jsou například běžné zprávy z realizace procesu.

Jakou úlohu hrají v participativním rozpočtu dobrovolníci?

Proces PR doprovází vždy velké množství dobrovolnické práce, a to jak ze strany občanské společnosti, tak ze strany místní vlády a administrativního aparátu. Dobrovolnictví se uplatňuje v každé fázi cyklu PR jak při zpracování rozpočtu, tak ve fázi realizace navržených projektů.

Jak do participativního rozpočtu zapojit soukromý sektor?

Až do současné chvíle byla účast soukromého sektoru v PR omezená. Pozornost se soustředila na veřejný sektor a občany, protože veřejný sektor zodpovídá za výdaje svým občanům. Soukromý sektor takovou zodpovědnost v tomto kontextu nemá, pouze vůči svým akcionářům či vlastníkům. Nicméně v souvislosti s programy společenské zodpovědnosti podniků začínají místní firmy s obdobnými aktivitami v komunitách, v nichž působí.

Vyskytlo se již několik iniciativ, v jejichž rámci místní podniky poskytly část svých prostředků pro PR.

V důsledku tlaku na veřejné rozpočty a rostoucímu povědomí některých podniků bude zajímavé sledovat vývoj přístupu soukromého sektoru a jeho celkového zapojení do PR. Ačkoliv je zapojení soukromého sektoru pozitivním a vítaným vývojem, měla by to být stále místní komunita, která bude určovat podobu PR a přijímat všechna zásadní rozhodnutí.

Existují příklady participativního rozpočtu také na venkově?

Ano, během několika posledních let vzrostlo množství zavedených PR ve venkovských oblastech Velké Británie. Především obecní a farní rady prokázaly určitý stupeň nadšení a inovativnosti v oblasti rozvoje modelů PR, které jsou přizpůsobovány místním podmínkám. Existuje přitom celá řada otázek, které je nutné při implementaci procesu řešit, jako například nedostatek dopravy a vzdálenosti mezi místy. Proto není ideálním způsobem volby projektů např. jedno jediné setkání, na kterém ke konečnému výběru návrhů dochází.

Rural Action Yorkshire vyvinula sadu nástrojů určenou obecním a farním radám, jejichž cílem je pomoci při zavedení PR v podmínkách venkova. Tyto nástroje jsou dostupné zde.

Lze zajistit větší účast na PR např. elektronickým hlasováním apod.?

Abychom Vám mohli odpovědět na tuto otázku, domníváme se, že si sami musíte položit dvě otázky – zaprvé co je cílem PR a zadruhé koho chcete zapojit, abyste tohoto cíle dosáhli? Pokud půjde například o pilotní program pro mladé lidi, pak bude cílem zapojit mladé lidi a organizace, které s nimi pracují. Nebo bude-li projekt zaměřen na určité území (např. sousedství), budete muset řešit otázku, jak zapojit všechny lidi v dané oblasti, případně budete řešit otázku jak zapojit pouze určitou věkovou skupinu v dané oblasti. Možná chcete realizovat projekt se staršími lidmi, pak musíte uvažovat nad tím, jaký je minimální věk pro zapojení nebo zda se bude zapojení vztahovat pouze na obyvatele v důchodovém věku. Jakmile víte, koho chcete do procesu zapojit, musíte zvážit, jak oslovit jednotlivé skupiny, které chcete zapojit a zda k tomu máte k dispozici nějaké efektivní nástroje. Pokud ano, využijte je (nemá smysl se zabývat vymýšlením nových věcí). Pokud je nemáte, pak budete nuceni vyvinout úsilí – provést průzkum a pokusit se vyvinout nástroje k zapojení těchto skupin do PR. Takovým nástrojem může být elektronické hlasování, které by mohlo vést k většímu zapojení vybraných skupin, a pokud takovým nástroje elektronické hlasování je, bude vhodné jeho zavedení zvážit.

Další skupiny obyvatel lze k účasti přesvědčit časem. Lidé se často rozhodnou zapojit se na základě osobních referencí. Pokud účastníky budou akce bavit a uvědomí si přínosy své účasti, sdělí své zážitky přátelům, rodině a sousedům. Pokud uvidí své projekty, pro něž hlasovali či je navrhli, realizované ve svém okolí, pocítí, že jejich hlas něco změnil a budou přesvědčovat ostatní, aby se procesu účastnili.

Jakým způsobem zapojit do rozhodování reprezentativní vzorek populace?

Pravděpodobně jde o jednu z nejčastěji kladených otázek. Ideální by bylo, kdybychom měli nějaký nástroj, kterým by bylo možné tento problém vyřešit, nicméně takový nástroj není nyní dostupný. V demokratické společnosti neexistuje žádný způsob, jak lidi donutit k tomu, aby se pokusili získat větší moc. Proto je prakticky nemožné na 100 % zajistit plně reprezentativní zastoupení všech sociálních skupin dané komunity a ani PR v tomto ohledu není výjimkou. Stejně jako v případě jiných metod zapojení veřejnosti existují postupy, které je možné využít. Na obtížně dostupné skupiny se lze zaměřit prostřednictvím přístupů, které je budou k účasti motivovat. Využít se dají také různé formy dotazování (na věk, adresu, etnicitu účastníků atd.) během setkání (v rámci registračních formulářů nebo formulářů hodnocení procesu). Ty umožňují průběžný monitoring procesu mezi jednotlivými událostmi. V případě nedostatečné účasti vybraných skupin lze reagovat a pokusit se účast těchto skupin dodatečně zajistit. Někdy je nutné zařídit také dopravu určitých skupin obyvatel nebo hlídání dětí. Datum, čas i místo konání je nutné vždy pečlivě zvážit. Pokud vám záleží na distribuci prostředků, je možné stanovit minimální či maximální množství prostředků na některá témata (např. na oblast seniorů či juniorů, oblast určitých sousedství místní komunity apod.), ačkoliv se patrně vzdálíte některým principům PR.

Je možné využít participativního rozpočtu pro všechny typy výdajů veřejného rozpočtu (investiční i běžné)?

To závisí na rozpočtu. PR není obvykle o využívání 100 % rozpočtu. Většinou jde pouze o menší podíl investičních prostředků rozpočtu, a proto nemá PR vliv na poskytování základních služeb. Maximální podíl alokovaný na PR byl v Brazílii 18 % rozpočtu. Rozhodně bychom vám nedoporučili PR v případě, že byste chtěli zajistit rozhodnutí, zda využít prostředky na financování školy nebo místo toho na svoz komunálního odpadu. Existují základní kompetence veřejné správy, které nelze otevírat veřejné diskusi. Jiné oblasti jsou však daleko více flexibilní. Například v Salfordu je vyčleněna část rozpočtu na silnice. Místní obyvatelé mohou rozhodnout, jaký dopravní systém budou v místě svého bydliště preferovat. Zda by volili zklidnění dopravy, nové přechody pro chodce, pokácení stromu zasazeného uprostřed chodníku apod. To neovlivňuje základní otázky dopravy – údržba silnic totiž stále probíhá – a prostředky jsou na ně i nadále vynakládány – rozdíl je v tom, že místo rozhořčení nad probíhajícími pracemi samotní obyvatelé rozhodují o tom, jaké projekty budou realizovány a uvědomují si proto také jejich význam.

Je publicita spojená s participativním rozpočtem příliš velká, pokud uvážíme jeho skutečné přínosy?

Publicita, kterou si PR zatím získal v ČR, není nikterak významná. V ČR dosud není tento proces na obecní úrovni zatím využíván. Dosud proběhlo jen několik málo veřejných prezentací PR.

PR vyžaduje v každém případě čas na to, aby byla prokázána efektivita vynaložení prostředků obdobná úrovni dosahované prostřednictvím ostatních metod. Tento předpoklad resp. důvěra v efektivitu PR z hlediska využití zdrojů, je založen na názoru, že místní obyvatelé jsou odborníky na místní otázky. K dnešnímu dni však ani v zahraničí neexistuje dostatečně kvalitní studie, o níž by bylo možné tento argument opřít či jej naopak vyvrátit, a to mimo jiné také proto, že dosud byly částky vyčleněné na PR spíš malého rozsahu. Pokud bychom však měli vyjmenovat alespoň některé úspěchy PR, pak je lze nalézt na poli posílení sociální koheze, síťování místních organizací a vzdělávání veřejnosti v oblasti veřejných financí.

Jak přesvědčit volené zástupce/zastupitele k tomu, aby podporovali zavedení participativního rozpočtu?

Volení zástupci/zastupitelé jsou vystaveni neustálému tlaku a čelí řadě problémů, které vyplývají z povahy jejich funkce. Musí balancovat mezi linií politické strany, názory voličů a širokou škálou zákonných norem. Nepřekvapí proto skutečnost, že někteří z nich mohou PR vnímat pouze jako komplikaci své práce a hrozbu omezení své vlastní role a pravomocí. Proto může pomoci například ukázka videí stávajících zkušeností s PR v jiných lokalitách. Navrhnout zástupcům studijní pobyt. Zvážit zorganizování zvláštního setkání se zastupiteli před spuštěním pilotního projektu. Poukázat na případné dopady a výhody plynoucí z procesu. Průběžně informovat a zapojovat zastupitele do pilotního projektu. Důležitým principem PR je, že volení zástupci a dle zákona zodpovědné orgány si uchovávají své pravomoci. Zároveň si musí být vědomí toho, že jejich souhlas k realizaci komunitami navržených projektů je nezbytný pro legitimizaci a legalizaci celého procesu. Zjednodušeně řečeno musí být přesvědčeni, že bez jejich podpory nelze proces realizovat.

Čím se participativní rozpočet odlišuje od jiných způsobů zapojení veřejnosti?

PR umožňuje občanům vzít na sebe roli účastníka na politických rozhodnutích týkajících se výdajů veřejných rozpočtů. PR vyžaduje po odpovědných orgánech sdílení moci s lidmi, kterým tyto orgány slouží. V tomto ohledu se PR liší od průzkumů veřejného mínění nebo vypisování grantů, které jsou předem určeny pouze pro úzký okruh potenciálních příjemců a omezený okruh oblastí. V důsledku toho jsou dopady daleko významnější. Zjednodušeně jde o velmi flexibilní proces, jenž od jiných forem zapojení veřejnosti odlišují hodnoty a principy.

Jak důležitá je diskuse a veřejná projednání “na živo” navrhovaných projektů?

Velmi, jednou ze silných stránek PR je to, že místním obyvatelům z různých prostředí a sociálních skupin umožňuje sejít se, vyslechnout si odlišný názor a zkušenost a dohodnout se na společných prioritách. Tuto příležitost dostávají lidé mnohdy prostřednictvím PR poprvé. Příležitost diskutovat to, co právě slyšeli a přemýšlet o tom, jaké záměry by mohly být z hlediska celé místní komunity nejpřínosnější, spíše než z hlediska jejich vlastního zájmu, vede k přijímání promyšlených rozhodnutí a posílení soudržnosti místního společenství. Občas může být komplikované do diskuse zahrnout také územní rozměr (lokalizaci projektových záměrů), nicméně existují nástroje, jakými lze tuto otázku vyřešit. Lokalizace projektových záměrů je mnohdy dokonce klíčovým tématem celé diskuse, a to jak z hlediska přínosu komunitě jako celku, tak z hlediska přínosů jednotlivým sociálním skupinám. Doporučujeme proto lokalizaci věnovat vždy pozornost.

Existuje hrozba, že některá skupina zapojená do procesu jej zneužije pouze ve svůj prospěch?

Vždy existuje šance, že výsledek demokratického procesu může být zmanipulován zájmovou skupinou. To se ovšem stává zřídka a tuto hrozbu lze některými postupy minimalizovat. Jsou jimi například zvolený volební systém, míra zapojení jednotlivých skupin komunity, zajištění kvality diskuse a míra zapojení veřejnosti.

Kolik lidí se obvykle účastní procesu participativního rozpočtu?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V ČR dosud nebyl PR implementován. V zahraničí, například ve Velké Británii, jsou mezi jednotlivými případy PR velké rozdíly v počtu zapojených obyvatel, navíc rozhoduje třeba velikost územní jednotky nebo skupiny, na níž je PR zaměřen. V některých případech šlo o stovky obyvatel, jindy o počet daleko menší, a to především v prvních letech zavádění procesu. Důležité je posuzovat úroveň zapojení a srovnat ji s předcházejícími zkušenostmi s obdobnými nástroji pro zapojení veřejnosti. Někdy může být i velmi nízká míra účasti považovaná za úspěch, zvlášť pokud jde o oblast, kde v minulosti neexistovala žádná forma občanské aktivity či v daném místě obyvatelé nestáli o účast na veřejném životě obce.

Odkud pocházejí finanční prostředky participativního rozpočtu?

Finanční prostředky PR mohou pocházet z různých zdrojů. Může jít o část prostředků z hlavního rozpočtu obce (či jiné územněsprávní jednotky), prostředky jiných veřejných institucí (například policie, hasičských sborů, záchranářů, církve, vládních institucí apod.) vyčleněné pro rozvoj místních komunit. Zdroje mohou pocházet také ze soukromého sektoru. Ve zkratce mohou pocházet odkudkoliv. Zájem poskytnout prostředky jednoho z aktérů však může být motivem pro jiné aktéry k šetření vlastních prostředků. Další informace k tomuto tématu naleznete zde.

Má smysl realizovat participativní rozpočet pouze jednou, nebo se musí opakovat?

Ačkoliv většina příkladů PR přinesla pozitivní výsledky, hlavní výzvou je udržitelnost procesu v delším časovém období. Tato otázka je dnes v souvislosti s tlakem na omezování veřejných rozpočtů aktuální. Zahraniční zkušenosti ukazují, že pro naplnění potenciálu PR z hlediska posílení občanské společnosti, reformy služeb a dalšího demokratického rozvoje, je nutné udržet proces v běhu několik let. Proto, aby bylo možné zajistit úspěch PR, je nutné hned na začátku procesu zahrnout co nejširší spektrum zúčastněných stran a vytvořit společný plán pro zajištění kontinuity v období po skončení pilotního projektu. Po několika rozpočtových cyklech obvykle vzrůstá kapacita komunity, služby lépe odpovídají komunitním potřebám a demokratické struktury se rozvíjí. Smysluplná změna vždy vyžaduje čas a angažovanost.

Kdo musí být zapojen do plánování procesu participativního rozpočtu?

Většina PR začíná ve veřejné instituci nebo v rámci partnerství a jsou vedeny menším týmem placených úředníků (zaměstnanců). Jejich úkolem je zajištění procesu PR. Dosavadní zkušenosti ukazují, že pečlivě naplánovaný postup a začlenění více stran do procesu hned na počátku pozitivně ovlivňuje konečný výsledek. Klíčová je politická reprezentace, tedy zapojení volených zástupců/zastupitelů a klíčových orgánů zodpovědných za rozpočet veřejných institucí. Je proto běžné, že je zformována skupinu odborníků, kterou mohou v průběhu implementace využívat jak úředníci tak političtí představitelé např. s otázkami po stanovení podmínek financování, hodnocení a posílení odpovědnosti.

Jak lze pomocí participativního rozpočtu zlepšit fungování veřejných služeb?

Každý rok musí instituce veřejného sektoru rozhodovat, jaké služby budou ze svého rozpočtu financovat. Toto rozhodování následuje teprve po analýze lokálních potřeb a způsobů jejich uspokojení, nalezení jejich dodavatelů, hodnocení kvality a výsledků a srovnání vlastních aktivit s aktivitami srovnatelných institucí. Zapojení obyvatel a uživatelů služeb je klíčové k zajištění kvality. PR je jedním ze způsobů zapojení místních obyvatel a uživatelů služeb, který lze využít ve všech fázích uvedeného procesu.

Může participativní rozpočet sloužit k rozhodování o omezení některých veřejných služeb?

Objem prostředků veřejných rozpočtů je omezený a proto se budeme téměř vždy potýkat s obtížnou volbou, které služby financovat budeme a které nikoliv. PR zkvalitňuje výměnu informací a dialog mezi odlišnými stranami s různými pohledy na danou problematiku a pokud je vhodným způsobem implementován, může usnadnit situaci v případech, v nichž existuje tlak na veřejný rozpočet. Nicméně, většinu veřejných výdajů nelze jednoduše redukovat ze smluvních, politických či společenských důvodů.

Mezinárodní zkušenost potvrdila, že je PR nejúspěšnější v případech, kdy se v jeho rámci rozhoduje o investičních výdajích. Během fáze plánování, analýzy a investic se tak mohou objevit nápady hodné zřetele. Pokud se tyto nápady účastníků uchytí, uvidí pozitivní přínos své účasti v procesu. Pokud by však byl celý proces hned od svého počátku příliš otevřený (všechny výdajové kapitoly rozpočtu) a rozsáhlý (z hlediska objemu financí) může se objevit odpor zodpovědných pracovníků veřejného sektoru nebo politiků, kteří v minulosti tato rozhodnutí sami přijímali. To je také důvod proč mnozí doporučují koncept 1 % rozpočtu – závazek místní vlády využít PR pouze pro 1 % ročního rozpočtu. Ačkoliv toto doporučení vychází ze zahraniční zkušenosti, lze konstatovat, že dosažení takového cíle by bylo úspěchem také v českém prostředí.

Oslabuje participativní rozpočet pozici volených zástupců/zastupitelů?

Někteří volení zástupci/zastupitelé mohou proces zpočátku vnímat právě takovým způsobem. Nicméně existují i takoví a přesvědčováním lze jejich množství dále zvyšovat, kteří vnímají PR jako proces, který vede naopak k posilování jejich pozice. PR je totiž vždy formálně odsouhlasen pravomocnými volenými orgány. V rámci PR se rozhoduje obvykle jen o malé části veřejného rozpočtu. PR zástupcům usnadňuje přístup k informacím o komunitě, kterou reprezentují, otevírá jim možnost setkat se se zástupci komunity a lidmi, se kterým by se za jiných podmínek neměli možnost setkat. Tím zástupcům/zastupitelům PR umožňuje přijímat rozhodnutí na základě relevantních informací v otázkách, které se komunity bezprostředně dotýkají a umožňuje jim budovat vztahy s voliči, což vede k vytvoření prostředí vzájemné důvěry.

Není participativní rozpočet prázdným gestem, které účastníkům přináší pouze zdání moci o něčem rozhodovat?

Zatímco je objem finančních prostředků, o němž obyvatelé rozhodují, jen malou částí celkového rozpočtu, posílení pozice místních obyvatel je, díky možnosti rozhodovat a vidět výsledky svých rozhodnutí realizované v blízkosti bydliště, výrazné. Přímá kontrola části rozpočtu podporuje celkovou úroveň gramotnosti v otázkách rozpočtu a pomáhá zvyšovat úroveň informovanosti veřejnosti. Kromě toho, setkávání místních obyvatel a informovanost o aktivitách místních organizací a iniciativ posiluje pocit sounáležitosti místního společenství, posiluje úroveň dobrovolnictví a má tak celkově pozitivní dopad na životní úroveň obyvatel.

Mají obyvatelé schopnosti a znalosti činit kvalifikovaná rozhodnutí o výdajích veřejného rozpočtu?

Obyvatelé jsou odborníky v otázkách místní lokality a disponují proto odbornými znalostmi, které mohou nabídnout při tvorbě komplexního pojetí veřejného rozpočtu. V průběhu času se úroveň znalostí místních obyvatel zvyšuje. Tento proces představuje výrazné posílení úrovně znalosti komunity a za podpory volených zástupců a úředníků může být také efektivním nástrojem komunální i národní politiky.

Budou se participativního rozpočtu účastnit pouze ti, kteří byli aktivní již v minulosti, jinými slovy profesionální občané či aktivisté?

Dosavadní zkušenosti s PR naznačují pravý opak. Zatímco tradiční formy financování komunitních projektů mnohdy vedou spíše k vytvoření zvláštního vztahu mezi poskytovatelem podpory a zavedenými komunitními skupinami/organizacemi, v rámci PR, který funguje na principu jedna osoba jeden hlas, jsou si všechny hlasy obyvatel rovny. Realita PR – přímé hlasování o sumě finančních prostředků s jednoznačnými výsledky v dané lokalitě – vede k větší účasti lidí. Cílené úsilí o zapojení marginalizovaných skupiny a obyvatel, u nichž lze předpokládat nižší míru účasti, vede k většímu vyvážení PR a k intenzivnějšímu zapojení všech skupin místní komunity, než je tomu v případě tradičních metod.

Jsou setkání v rámci participativního rozpočtu jen “soutěžemi krásy”, na nichž vítězí nejroztomilejší návrhy bez ohledu na kvalitu?

Na veřejných projednáních své návrhy prezentují jednotlivé skupiny přísedícím. To sebou přináší riziko, že například skupinka roztomilých dětí získá výraznější podporu než obdobný, či smysluplnější projekt, prezentovaný méně atraktivním způsobem. Toto riziko však lze omezit diskusí předcházející jednotlivým projednáním. Také časem si účastníci uvědomí dopady svých rozhodnutí a reálné potřeby komunity. Během setkání a vyjednávání je nutné zdůrazňovat důležité problémy života komunity a stavět je do protikladu k zájmům jednotlivců.

Zdroj: Článek často kladené otázky čerpá z http://www.participatorybudgeting.org.uk/faq.

Štítky: