Michal Černý: Zelená ekonomika

Ekonomika zelených límečků

Nad knihou Van Jonese „Zelená ekonomika” (nakl. Vyšehrad, Praha, 2011)

Knihy Zelená ekonomika jsem si poprvé povšimnul v knihkupectví Karolinum v Celetné ulici. Zaujal mě už název: neustále totiž pátrám po informacích o všem, co nese přívlastek „zelené”, a ekonomika je zase oblastí, která v současných problémech hraje klíčovou roli. Těšil jsem se proto, že se konečně dočtu něco o tom, jak by měla vypadat vysněná zelená ekonomika budoucnosti.

Jak nastartovat zelený růst

Samotné čtení knihy pro mě však představovalo spíš zklamání. Dílo napsal ekologický aktivista Van Jones ve Spojených státech přibližně kolem roku 2007. Tedy v období, kdy jsme i v České republice prožívali „zelenou vlnu”, období zájmu o ekologii a diskuzí o těchto tématech. Jenomže finanční krize z roku 2008 ekologické otázky odsunula do pozadí, mj. také kvůli existenčním starostem mnoha lidí, kteří třeba vinou ekonomického propadu přišli o práci. Kniha Zelená ekonomika tak jako kdyby tak trochu byla hlasem z minulosti, z předkrizové epochy.

Jedná se o dílo pojednávající především o prosazení ekologické vize v praktické politice, a o ustavení nové ekonomiky – anebo, jak zní název knihy v originále, „ekonomiky zelených límečků”. Autor se tak zabývá tématy, jako je snížení emisí CO₂, energetikou založenou na obnovitelných zdrojích, biopotravinami, fair trade, a podobně.

Určitě se zde dá najít několik zajímavých věcí, například to, že nejvýznamnější technickou vymožeností zelené ekonomiky blízké budoucnosti je aplikační pistole pro vstřikování těsnící pěny. „Stovky tisíc zelených límečků musí zateplit veškeré budovy ve Spojených státech a zlepšit tak jejich energetickou hospodárnost,” píše Van Jones. Protože se však jedná o knihu s ambicí prosazovat politické záměry, na některých místech jsem si poznamenal slova „tohle je trochu tendenční”, nebo přímo výraz „propaganda”. Kniha obsahuje dost konkrétních a zajímavých informací, ale v některých místech mi připadala trochu jako propagandistická smršť.

Van Jones píše o nutnosti nastartovat „zelený růst” – přitom je třeba říct, že právě posedlost růstem je příčinou mnoha současných problémů. V tomto bodě se mi autorovy myšlenky příliš nepozdávaly, o pár stran dále mě ale Van Jones uklidnil, když napsal, že nejdokonalejší stejně byla společnost původních obyvatel severní Ameriky, ale náhlý přechod k podobnému uspořádání není možný – zelená ekonomika by se tak dala chápat jako mezistupeň v přechodu ke skutečně ekologicky a duchovně zaměřené společnosti.

Ne až tak inspirativní

Shrnuto: Zelená ekonomika určitě není špatná kniha, nesplnila ale to, co jsem od ní očekával. Namísto hledání systémové změny se zabývá dílčími vylepšeními stávajícího modelu: např. snižováním emisí, obnovitelnou energetikou, zateplováním budov, ekologickým zemědělstvím. Jedná se o knihu pojednávající především o praktické politice, a tudíž mě tolik neinspirovala – přiznám se, že na některých místech jsem aplikoval spíš zběžné rychločtení.