Jaroslava Slabá: Útok na jabloneckou bižuterii po roce 1989­

Sklo a bižuterie ovlivňovaly odnedávna historii, profesní i všední život obyvatel Jablonecka. Sklářství, jehož tradice sahá až do středověku, se v regionu začalo prosazovat až od 16. století. Objev nového složení skla v nedalekém Turnově umožnil začátkem 18. století napodobit přírodní kameny a dal základ novému odvětví – bižuterii.  Díky výhodným přírodním podmínkám, horským potokům a říčkám, umu a zručnosti zdejších obyvatel (byli to brusiči skla a pasíři, kteří uměli pracovat s kovem a uměli zasazovat broušené skleněné bižuterní kameny do náušnic, náhrdelníků, broží a dalších ozdob) se výroba i obchod bižuterie, dostaly do Jablonce a na Jablonecko. Jablonec byl v roce 1806 vesnicí, v roce 1834 měl již 523 domů a 3 209 obyvatel a v roce 1900, kdy se stal světovým bižuterním centrem, měl již 31 091 obyvatele. „Jablonecký výrobce kteréhokoliv druhu zboží nemusel za účelem obstarávání surovin, nástrojů i strojů opustit svoje město. Vše mu bylo nabízeno v dostatečném výběru druhů i kvalit místními obchodníky a výrobci…“ píše Ladislav Žák v (1)

Jablonecko se na přelomu 19. a 20. století zařadilo mezi nejvýznamnější průmyslové oblasti Rakousko-Uherska. Rozvoj jablonecké bižuterie tato zastavila až 1. světová válka. Ale ihned po válce zaznamenala výroba i obchod bižuterie další konjunkturu, která trvala až do roku 1929, kdy i Jablonecko, jeho bižuterní výrobu zastihla celosvětová hospodářská krize. Výrobní a obchodní konjunkturu vystřídala krize s mnoha tisíci nezaměstnanými. „Situace se začala pomalu stabilizovat mezi lety 1934 – 1935, čemuž pomohla i vládní nařízení upravující poměry ve sklářském a bižuterním podnikání – kartelový zákon (1933), stanovení maximálních výrobních kvót pro jednotlivé sklárny podle jejich průměrné výrobní kapacity mezi lety 1926 – 1931 a pokles kurzu koruny, který prospěl exportu.“ Viz. (2)

Situace během a po druhé světové

V září roku 1938 se Jablonec stal součástí nacistického Německa. Mnozí čeští i židovští podnikatelé museli odejít z Jablonce a okolí do vnitrozemí. Během války byly mnohé bižuterní podniky na Jablonecku převedeny na válečnou výrobu, některé dál vyráběly skleněnou a kovovou bižuterii.

Po 2. světové válce byly německé výrobní podniky na základě prezidentských dekretů znárodněny.  Postupimskou dohodou ze dne 2. srpna 1945 byl určen odsun, transfer Němců zůstávajících mimo německé hranice, tedy z Československa, Polska a Maďarska. Odsun se netýkal protifašisticky smýšlejících českých Němců. Z českého pohraničí odešla převážná část německého obyvatelstva a německé podniky převzali národní správci. Po únoru 1948 byly znárodněny zbývající výrobní podniky, vývozní firmy a exportní domy. Grémium vývozců nahradila Společná národní správa jabloneckých vývozních domů, které se na jaře roku 1949 staly součástí Skloexportu. V roce 1950 převzal majetkovou podstatu vývozních domů Jablonex, československá akciová společnost pro vývoz jabloneckého zboží, která začala fungovat jako podnik zahraničního obchodu.  Jablonex zajišťoval všem národním bižuterním firmám veškerý vývoz jablonecké bižuterie.

Ze skláren, kompozičních hutí, výrobních firem se staly národní podniky. Ty byly centrálně řízené nejdříve Československými závody sklářskými, později Hlavní správou skla a bižuterie. Reorganizace průmyslu a obchodu byla řízena centrálně ministerstvem průmyslu a obchodu Československé republiky.

Počátek padesátých let byl obtížný i pro výrobu a vývoz bižuterie. Hlavní dovozce Spojené státy americké zavedly na jablonecké zboží likvidační dovozní cla a zároveň do roku 1954 ani stát neměl zájem na rozvoji lehkého průmyslu, do kterého výroba bižuterie patřila.  Pracovníkům Jablonexu se během prvních let existence vývozního podniku podařilo nalézt nové trhy v Sovětském svazu, Africe a v Asii.

Díky tomu i další desetiletí, 60., 70. a 80. léta byla úspěšná pro výrobu i vývoz. V 60. letech se postavily nové výrobní podniky, moderní budovu baťova typu získal i podnik zahraničního obchodu Jablonex.

Generální ředitelství koncernu Jablonecká bižuterie sídlilo v Jablonci nad Nisou. Patřily pod něj koncerny Jablonecké sklárny Dolní Polubný, Preciosa, Skleněná bižuterie, Železnobrodské sklo Železný Brod, Lustry Kamenický Šenov, jablonecký Výzkumný ústav skla a bižuterie a později Ústav výpočetní techniky a racionalizace. Určitě je namístě uvést počet zaměstnanců koncernu: mezi lety 1971 – 1980 se v (2) uvádí 26 700 zaměstnanců, z toho 8 690 domácích dělníků a 965 odsouzených a 193 zahraničních pracovníků. Velmi zajímavou informací je i to, že v první polovině 80. let vyrobil koncern zboží v hodnotě 2,2 miliardy Kčs.

Módní přehlídky s jabloneckou bižuterií slavily úspěchy po celém světě. Světový věhlas nejen Jablonecku přinesly i scénograficky koncipované výstavy skla a bižuterie, s kterými jsme české sklo a bižuterii prezentovali například na výstavě EXPO v Bruselu, v Moskvě, Cannes, a dalších.

Privatizační úpadek

Jablonecká bižuterie, která řídila všechny bižuterní státní podniky, v únoru 1990 zanikla. Vzniklo 30 zcela samostatných podniků připravených k tzv. velké privatizaci, státem řízeného přechodu do soukromého vlastnictví. Samostatně působily Výzkumný ústav skla a bižuterie, s.p., Ústav výpočetní techniky a racionalizace, s.p. a Ústav pro výchovu a vzdělávání , s.p..  Obchodní činnost zajišťovaly: Jablonex, a.s., Skloexport, a.s. a Preciosa, a.s.

Ještě tehdy, kdy už jsme začaly nesmyslně opouštět osvědčené trhy na východ od nás, jsme z Jizerských hor vyvezli kovovou a skleněnou bižuterii za 1,3 miliardy Kč.

I když se vedení státu tvářilo, že velkou privatizaci řídí, víme, že šlo o zcela živelné převzetí, mnohdy rozkradení, státního majetku soukromým sektorem. Systém utrhni, co umíš. Mnozí zahraniční investoři u nás vstupovali do privatizace se skrytým záměrem likvidace jednotlivých podniků, resp. se záměrem likvidace celého průmyslového odvětví, viz cukrovarnictví, výroba obuvi, Poldi Kladno, LIAZ a další.

V roce 1991 byla na spadnutí i likvidace bižuterního průmyslu. Svoje ambice už tu měl silný kapitál rakouské firmy Swarovski.

I tentokrát a v zemi zcela ojediněle se na vyzvání Ing. Vladimíra Opatrného sešlo několik nadšenců v Okresní privatizační komisi (dále OPK), v čele s Ing. Arnoštem Ježkem, dále  Ing. Ladislavem Žákem, Jiřím Procházkou, Ing. Petrem Krupkou, Ing. Jiřím Kouckým, Ing. Luďkem Brzobohatým, Jaroslavem Hlubůčkem, Ing. Jiřím Maturou, Ing. Jiřím Bidrmanem, a ti shromáždili materiály „dokládající jedinečnost, specifika a význam tohoto odvětví v minulosti, přítomnosti i v rozměru budoucnosti, a kteří si prosadili koncepční a systémový přístup k připravované velké privatizaci základny bižuterního průmyslu jako základního hlediska nazírání na tento proces a jeho praktické uplatnění při tvorbě konkrétních privatizačních projektů i posuzování a rozhodování o možných alternativách“ ⁽¹⁾ vznikl materiál Programové cíle velké privatizace bižuterního průmyslu, které vedení OPK uplatnilo na Ministerstvu průmyslu ČR, a podle kterého proběhla velká privatizace bižuterního průmyslu. Uvedu v glosované a zkrácené verzi:

1. Účast zahraničního kapitálu v bižuterním průmyslu není potřebná ani nutná. Pozn.: Čas ukázal, že to bylo podstatné rozhodnutí pro záchranu bižuterního průmyslu.
2. Hledat cesty při sestavování privatizačních projektů podniků s použitím netradičních technik.
   Pozn.: tenkrát netradičních technik (leasingu, zaměstnanecké akcie, manažerské akcie)
   Pozn.: Povedlo se.
3. Privatizaci zahraniční obchodní činnosti zaměřit na komplexní potřeby bižuterního průmyslu s různými formami od zástupní činnosti, obchodního agenta až po velký obchodní dům se službami pro podnikatele… Pozn.: Nepovedlo se. Jablonex zrušil svá obchodní zastoupení v zahraničí, což považuji za zásadní chybu. Tady měl zasáhnout a pomoci stát. Ten v současnosti a společně s EU embargy na východní země zasahuje zcela nevhodně do podnikání. Jednotlivé zprivatizované firmy si dnes obchodují sami. Některé úspěšně, jiné méně úspěšně.
4. Metodu malé privatizace používat ve výjimečných případech…
5. S představiteli regionu a vedení obcí hledat prostory pro výrobní činnost malých a středních podniků – základního článku finálních výrobců.
6. V privatizačních projektech využívat veškerou mnohočetnost organizačních forem…
7. Základ rozvoje dynamiky bižuterního průmyslu je v prvotním článku – ve výrobě polotovarů, kovových dílů, kvalitě a rozmanitosti barev sklářské suroviny. Nedopustit atomizaci v této oblasti, naopak vytvářet podmínky pro úspěšný konkurenční střet se světovou konkurencí počínaje firmou Swarowski až po asijské firmy v Japonsku, Jižní Koreji, Hongkongu. Pozn.: I když velká privatizace proběhla i v oblasti kovových polotovarů dle záměru OPK, dne 13. července  roku 2009 většinoví vlastníci JablonexGroup a.s., která vlastnila všechny nástroje pro výrobu kovodílů, oznámili, že končí. Bižuternímu průmyslu tak hrozil zánik už po několikáté.
8. Vypracovat rekvalifikační program pro příliv pracujících z jiných odvětví průmyslu (LIAZ, Elektropraga, Autobrzdy a další…  Pozn. Už tehdy bylo zřejmé, jak jednotlivé neřízené privatizace mohou dopadnout, například jablonecký LIAZ už neexistuje.
9. Kvalifikace nezaměstnaných ze strojírenských podniků využít v projektu zakládání malých a středních podniků s výrobou jednoúčelových strojů a přípravků pro potřeby jednoúčelových strojů a přípravků pro potřeby bižuterního průmyslu, rozšiřovat know-how. Hledat cesty vhodných motivací až po zlevnění úvěrů a daní. Pozn.: Určitě by bylo bývalo zajímavé, ale současný systém řízení státu nemá zájem na koncepčním vedení průmyslu, neuskutečnilo se.
10. Odborné školství přizpůsobit potřebám soukromých podnikatelů a to obnovou oprávnění k provozování živnosti, znovuzavedením přísného postupu kvalifikačních hledisek od tovaryše po mistra. Zajistit odborný růst podnikatelů vytvořením možností zdokonalovat odborné znalosti v oblasti práva, ekonomiky, daňových povinností, výchovy učňů a dalších. Odborné školství funguje a snaží se dohánět potřeby podnikatelů
11. Vytvořit výzkumnou a vývojovou základnu rozvoje přes jednotlivce až po výzkumný ústav, založený na přísně vymezených ekonomických principech. Maximálně podporovat úsilí podniků vyrábějících polotovary, kovové díly a sklářské suroviny. Přinést do bižuterního průmyslu takové novinky know-how, které umožní úspěšné pronikání na zahraniční trhy a opětovné získání odbytu na v minulosti dominantních trzích jablonecké bižuterie. Věnovat maximální pozornost ochraně výrobního tajemství.
12. Ve spolupráci s centrálními orgány přechodného období hledat cesty účelných daňových úlev a úvěrové politiky k podpoře rozvoje podnikatelské činnost.  Pozn.: Nestalo se. Banky, které nám nepatří, nemají zájem na rozvoji našeho průmyslu, ba někdy je zřejmé, že slouží cizím zájmům. Projevilo se to v roce 2009, kdy JablonexGroup a.s. nedostala překlenovací úvěr a hrozil další velký pád tradičního bižuterního průmyslu. Ale to až dále.
13. Chápat úlohu centra v rozumné daňové a úvěrové politice podporující rozvoj perspektivních odvětví bižuterního průmyslu, ve vytváření podmínek v zahraničí přes obchodní oddělení, v pomoci marketingového zpracování trhu. Dosáhnout toho, aby část hodnot vytvořených v tomto regionu, zůstala pro potřeby obcí, měst a okresu a tím motivovat každého občana k maximálnímu pracovnímu vypětí. Pozn.: I tady selhává systém řízení státu, ve kterém jsme se pomalu a jistě, aniž by převážná většina si přála, ocitli po roce 1989. Jsem přesvědčena, že bychom se měli podívat nazpět, jak si představovali fungování státu naši přední politici v roce 1968 a možná ještě chvíli před tím.

V 90. letech proběhla privatizace bižuterních státních podniků dle návrhu OPK. A do roku 2009 vše vypadalo, že bižuterní průmysl bude fungovat bez větších problémů. Majitelé soukromých firem se sdružili do Svazu výrobců bižuterie, kam přizvali zástupce odborných škol a vedení Muzea skla a bižuterie.

V říjnu 2005 vznikla nová akciová společnost JablonexGroup, která zastřešila firmy Bižuterie – Česká mincovna, Jablonex, Ornela a Železnobrodské sklo. Akciová společnost ve své struktuře nabízela široký sortiment výrobků: skleněné tyče, skleněné perle, perličky, skleněné kameny, hotovou bižuterii a doplňky, galanterní výrobky, komponenty, kovové výrobky a nástroje, mince, medaile, sklo a výrobky ze skla. Měla 18 vlastníků a 3 900 zaměstnanců.

Ale dne 13. července 2009 vedení společnosti a.s. Jablonex Group oznámilo, že v důsledku současného omezení a následného ukončení výroby divize Bižuterie, tj. ukončení výroby bižuterie a dalších navazujících výrobních programů (především výrobu kovodílů, galvanizování, veškeré techniky a technologie spojené s přípravou a výrobou bižuterních artiklů) nebude schopna plnit svoje smluvní, zejména dodavatelské závazky vůči firmám vyrábějícím kovovou bižuterii či galanterii.

Žhavá současnost

Je otázkou, zdali dlouholetí matadoři v bižuterním průmyslu byli donuceni k takovému kroku tím, že nesehnali zakázky, nebo jim banka neposkytla překlenovací úvěr, anebo se nemohli shodnout na dalším směřování firmy? Nebo zjistili, že zbývající kapitál jim poskytne finanční zajištění do konce života bez starosti o tisíce dalších lidí? Kdo dnes má v žebříčku hodnot starost o jiné? Jak si asi vysvětlili, že nyní blokují nástroje, na kterých se po celá desetiletí podílely všechny ostatní bižuterní firmy?

V zápise Svazu výrobců bižuterie zaznělo, že pokud se nevyřeší situace s kontinuitou výroby v krátké době (do dvou měsíců), hrozí rozpad celého průmyslu. Jednání v širokém složení zástupců institucí uvázla na mrtvém bodě. Po jednání s představiteli Libereckého kraje bylo zřejmé, že odtud žádná pomoc tradiční bižuterní výrobě nepřijde.

Z těchto diskuzí a nekonečných hodin jednání bez výsledku vyplynulo, že dále musí pracovat již malá skupina v přísném režimu utajení. Přesvědčili jsme se totiž, že v době, kdy hrozí zánik převážné části bižuterních firem, jsou firmy, resp. jejich majitelé, schopny jednat i proti svému zájmu.

Zcela nezištně a jako samostatné osoby začali urychleně jednat Ing. Vladimír Opatrný (OHK), Jaroslav Hlubůček (Svaz) a Ing. Jaroslava Slabá (Muzeum).

Obrátili se na předsedu představenstva a.s. Jablonex Group, na Ing. Jaroslava Halfara s pokusem o smír ve věci necitlivého zastavení dodávek kooperujícím firmám. Ten ale sdělil, že jediným možným řešením je odkoupení vzorkoven skleněné a kovové bižuterie a odkup nástrojů na výrobu kovových dílů.

Dále jednali s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže o situaci kolem utlumování činnosti společnosti Jablonex Group a.s. Jednání se dále týkalo závazků, které Úřad uložil ve svých rozhodnutích akciové společnosti. Z jednání ale vyplynulo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v tomto případě nemůže zasáhnout, tedy že nezasáhne.

Mezitím se dne 25. 9. 2009 skupině Opatrný, Hlubůček, Slabá podařilo vyjednat nejdříve zapůjčení potřebných nástrojů pro výrobu požadovaných kovodílů s tím, že v nejbližší dojde k odkoupení všech nástrojů. A to ještě neměli zajištěn ani příslib finančních prostředků!

Tzv. historické nástroje a vzorkovny mělo do svých akvizic převzít muzeum a tzv. činné nástroje pak firma Lucid. Firmu Lucid jsme vybrali proto, že už podobný sortiment vyráběla, měla tedy předpoklady, že zajistí výrobu kovodílů pro ostatní bižuterní firmy.

Během jednání s akciovou společností o koupi nástrojů a vzorkoven skleněné a kovové bižuterie jednala skupina Opatrný, Hlubůček, Slabá o finančních dotacích na nákup historické části nástrojů pro muzeum ve výši 5 mil. Kč. Zastupitelstvo Města Jablonce odsouhlasilo příspěvek ve výši 2 mil. Kč. Po jednání se zástupci Ministerstva kultury ČR, s RNDr. Jiřím Žalmanem a Mgr. Tomášem Wiesnerem uvolnili na záchranu tradiční bižuterní výroby 2,306 mil. Kč. Vážnost situace si uvědomili i zástupci a.s. Preciosa a Nadace Preciosa s Ing. Jiřím Kouckým a Ing. Schotou a podpořili nákup akvizice ve výši 310 tis. Kč. Muzeum pak doplnilo chybějících 380 tis. Kč a zakoupilo akvizice vzorkoven a historické nástroje za výše uvedenou částku a umožnilo tak nákup tzv. činných nástrojů firmě Lucid, která tak převzala závazek a zajišťuje kovodíly i pro ostatní bižuterní firmy. I když v té době firmy zaznamenaly velké odbytové ztráty, skupině třech se podařil „husarský kousek“, zachránili historické nástroje, vytipovali nástupní firmu a zajistili pokračování výroby  kovodílů pro ostatní bižuterní firmy. A zase si musím povzdechnout, že je škoda, že se v průmyslu, ve finančním sektoru a dalších oborech neangažuje systematicky a koncepčně stát.

Sklárny JablonexGroup a Ornelu v Desné koupil Ing. Ludvík Karl, majitel Preciosy, který tak rozšířil svůj skleněný výrobní program.

Použitá literatura:

(1) Východiska privatizace čs. bižuterního průmyslu, Sborník materiálů (1991)
(2) Petr Nový, Jablonecká bižuterie (2008)