Zemědělství a potravinová soběstačnost Zemědělství a potravinová soběstačnost

Naše jídlo a zemědělství v číslech

Zdroj: http://www.fao.org/resources/infographics/infographics-details/en/c/203558/

Petr Tuček : Jak reaguje na uvedené tendence ČR?

Petr Tuček - Jak reaguje na uvedené tendence ČR? by AlternativaZdola Zdroj: http://www.socsol.cz/2013/clanky/nerespektovani-globalnich-trendu-a-riziko-nedostatku-potravin-v-cesku

Nedej se: Globální konina

Výsledkem nedostatečné kontroly potravin, které cestují po celé Evropě, se stala konina, která se objevila v potravinách jako hovězí. Je tento způsob výroby a transportu potravin, který se už podobá spíše výrobě bot, trvale udržitelný? Jak z této globální pasti? Režie M. Slunečko Česká republika v roce 2010 dovezla potraviny za více než 130 miliard a vyvezla potraviny v hodnotě 94 miliard korun. Tato čísla oproti roku 2000 představují čtyřnásobný nárůst. Evropou křižují tisíce...

Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (3)

14.4.2013 11:57 Kdyby lidé kolem farmy v severoněmeckém Buschberghofu četli ekonomické učebnice, dávno by dostali rozum, farmu pronajali investorům, a ti by pak zaměstnali tři traktoristy. Ti ostatní by se museli spokojit s nějakou tou sociální podporu a s dováženými potravinami z hypermarketu. Jelikož však ekonomii nestudovali, zaměstnávají čtyři desítky lidí za cenu mírného poklesu produktivity, vyrábějí přitom nejkvalitnější potraviny, přestože trh by dal přednost něčemu...

Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (2)

10.4.2013 15:42 Pokračujeme v návštěvě severoněmecké farmy Buschberghof, která stála u začátků komunitou podporovaného zemědělství (CSA) v Evropě. Podívejme se, zda se to dá ekonomicky ustát - jak v Německu, tak případně v Česku. Není to jen luxus pro pár zbohatlíků? Nebo je to cesta, jak zaměstnat násobně víc lidí za rozumných podmínek a s nesrovnatelněji lepšími výsledky, pokud jde o kvalitu produkce i životního prostředí? (Předchozí část textu naleznete ZDE ) ...

Zbyněk Fiala: Potraviny jsou zdarma (1)

8.4.2013 15:42 Můžete si vzít z bedničky, kolik chcete. Členové obecně prospěšného hospodářského spolku Buschberghof platí provoz farmy, za to mají potraviny „zdarma". Přesněji, bez ceny. Není to jen trik, jak obejít DPH. Severoněmecký model komunitou podporovaného zemědělství bere vážně výraz „bratrství", který najdete v jeho stanovách. Přeložte si to jako „solidarita", která se projevuje třeba tím, že každý přispěje na provoz farmy, kolik může, aby nakonec rozpočet vyšel....

Zbyněk Fiala: Živá voda venkovu?

21.1.2013 16:32 Nemám rád Petra Bendla (ODS) pro jeho předchozí hejtmanskou minulost, ale buď jako ministr zemědělství klame tělem, nebo se něco podstatného změnilo. Návrh strategie českého zemědělství pro nadcházející finanční perspektivu EU, který byl právě představen, obsahuje tolik prvků namířených proti drancování půdy a ve prospěch „lokálního ekonomického cyklu", jak říkáme my obzvláště zapálení, že mi to zní, jako bych si to psal sám. Mohly by to být kapky živé vody pro...

České zemědělství připomíná rozvojové země, říká zpráva

17:20 | 28.1.2013 ČTK Autor: Evropská komise větší obrázek » Praha  - Výměra polí osetých v Česku obilím a olejninami by se do budoucna měla snížit zhruba o šestinu. Naopak až o desítky procent mají vzrůst stavy krav, prasat a ovcí. Vyplývá to z příloh návrhu strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství po roce 2014, kterou minulý týden představilo ministerstvo zemědělství (MZe). Jedním z hlavních...

Švédští řidiči nemusejí platit za drahý benzín: jezdí už léta na bioplyn

Švédští řidiči nemusejí platit za drahý benzín: jezdí už léta na bioplyn Švédové jsou zase o krok napřed. České bioplynky dokážou z odpadků, odpadní vody a zemědělských plodin vyrobit teplo, energii a suché hnojivo. Ve Švédsku bioplyn navíc čistí od CO2, a tak ho mohou levně tankovat do aut a pohánět autobusy i vlaky. KLASTR Bioplyn FOTO: KLASTR Bioplyn Nezávislá budoucnost není díky bioplynu jenom sen. Kněžický starosta Milan Kazda už svou obec ...

Zemědělství pro příští dvacetiletí

Zemědělství pro příští dvacetiletí 3. května se ve Zlína konala velká odborná konference týkající se zemědělství a potravinové soběstačnosti České republiky. Doc. Čuba a doc. Hurta patřily mezi hlavní účastníky této konference. Mimo kritiky současného úpadku většiny zemědělských výrob předložili řadu alternativních návrhů, které by českým zemědělcům měli pomoci. Ilona Švihlíková na snímku s doc. Čubou při závěrečném loučení. Ilona Švihlíková shrnula hlavní body zlínské...

Půda se rychle kazí, zemědělství je ohroženo

Půda se rychle kazí, zemědělství může čekat pohroma Eroze půdy, zhutňování a nedostatek živin velmi vážně ohrožuje české a moravské zemědělce. Odborníci varují, že může dojít k pohromě, protože stav obhospodařované půdy se u nás zhoršuje trvale. Že následky zemědělci ještě razantně nepocítili, za to vděčí jen přidávání hnojiv. Míra hnojení se ale neustále zvyšuje. Ale věčně to tak nepůjde. „Je to velký malér, který zatím nikdo nebere vážně. Půdní eroze a postupující utužení...

Zemědělství umírá - František Jonáš

Zemědělství umírá... František Jonáš       V živočišné výrobě a v řadě dalších komodit jsem padli v ČR dolů o několik pater. Nedostatek organické hmoty v kombinaci s „tržním" osevním postupem je smrtelná kombinace pro půdu, která umírá podobně jako sociální výdobytky naší země. Kvalitní, levné a chuťově zajímavé potraviny se brzo stanou snem, jako třeba odchod do důchodu v šedesáti letech. Stali jsme se odbytištěm potravin ze...

Glosa: potraviny jako nadstandard?

Glosa Potraviny jako nadstandard? Bude i česká vláda rozdávat mouku a těstoviny jako na Slovensku? Každý den se dozvídáme o hrozné kvalitě potravin v ČR v porovnání se sousedními zeměmi. Pryč jsou ty doby, kdy v buřtech bylo maso, v jogurtu a kuřecím mase nebyla voda apod. Více např. zde: http://hn.ihned.cz/c1-52308840-ceske-jidlo-je-horsi-i-drazsi-nez-nemecke V OVM 17.7. 2011  jste se navíc mohli dozvědět, že zvýšení DPH u potravin na...

AZ u doc. Františka Čuby

František Čuba: Nové zemědělství (I.) Ceny nafty a benzínu půjdou nahoru, varuje docent František Čuba, legendární předseda JZD Slušovice. Potřebujeme nové zemědělství, které si s tím dokáže poradit a radikálně zkrátí přepravní vzdálenosti. Nevystačí s kombinací laciných základních produktů a dotací. Bude postaveno na společném využívání specializovaných činností, včetně finančních, které mohou sloužit širšímu okruhu subjektů. Klastr? Raději koncern, třeba i družstevní....

Jednání u doc. Čuby ve Slušovicích

Více o výjezdu AZ do Slušovic si můžete přečíst zde: http://www.netsocan.cz/socan/num0911/stoslus.html#stoslus doc. Čuba zřejmě právě uvádí příklady k podnikání pro regiony se sociálními problémy. Vedle něj doc. Hurta, a dále pak osazenstvo AZ - Miroslav Kerouš, František Stočes a Ilona Švihlíková, na záběru ne zcela patrný Zbyněk Fiala :-) Ilona Švihlíková a Zbyněk Fiala, pilně si pořizující poznámky. Zcela vpravo Ing. Miloš Klepal, ředitel Československé společnosti...

Rozhovor s Petrem Tučkem I. část

Vejce na natvrdlo (I) Zbyněk Fiala České zemědělství se vrátilo k úrovni z roku 1936, říká v exkluzívním rozhovoru pro Vaši věc Petr Tuček (70), zemědělský odborník, který prošel celým procesem od vlhké brázdy až po generálního ředitele Agropolu. Živil se také exportem v Koospolu, potom výzkumem, působil v agentuře OSN a dosud občas učí na vysoké škole. A taky působí v Alternativě zdola, kde se vídáme. Teď dokončuje kolektivní práci o 60 letech českého...

Rozhovor s Petrem Tučkem - II. část

Vejce na natvrdlo (II) Zbyněk Fiala Bez ohledu na neschopnost našich ministrů, české zemědělství má budoucnost, říká v exkluzívním rozhovoru pro Vaši věc zemědělský odborník Petr Tuček (70). Prošel snad vším, co obor nabízí. Přišel jsem za ním ve chvíli, kdy chystal do tisku knihu o historii českého zemědělství. Rozhovor se odpíchl od nedostatku vajec na českém trhu a jeho první část se točila kolem narůstající dovozní závislosti ČR na potravinách. Následuje debata o...

Rozhovor s Petrem Tučkem - III. část

Vejce na natvrdlo (III) Zbyněk Fiala Potravinová soběstačnost je důležitá, zní klíčové doporučení poradního výboru skupiny G 20, říiá v exkluzívním rozhovoru pro Vaši věc zemědělský odborník Petr Tuček (70). Rozhovor se odpíchl od nedostatku vajec na českém trhu a soustředil se na příklady toho, jak se pod záminkou volného obchodu likviduje konkurence. Na závěr si připomeneme zapomenuté epizody, kdy bylo české zemědělství velmocí.   Vaše věc: Není problém...
— 20 Položiek na stránku
Ukazujem 1 - 20 z 21 výsledkov.

Zobrazenie webového obsahu Zobrazenie webového obsahu

Zemědělství pro příští dvacetiletí

3. května se ve Zlína konala velká odborná konference týkající se zemědělství a potravinové soběstačnosti České republiky.

Doc. Čuba a doc. Hurta patřily mezi hlavní účastníky této konference. Mimo kritiky současného úpadku většiny zemědělských výrob předložili řadu alternativních návrhů, které by českým zemědělcům měli pomoci.

Ilona Švihlíková na snímku s doc. Čubou při závěrečném loučení.

Ilona Švihlíková shrnula hlavní body zlínské konference v pořadu Jak to vidí, rozhlasu Dvojky. Záznam si můžete poslechnout

zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2627385

***********

Zbyněk Fiala, který se rovněž konference zúčastnil, připravil následující článek:

Zbyněk Fiala: Zemědělci se zlobí

obrazek
10.5.2012 09:02

Výčet těch, kdo chtějí vyjádřit vládě nedůvěru v ulicích, doplnili zemědělci. Jejich akce proběhne 23. května, ovšem nikoliv jen v Praze, ale plošně, ve všech okresích. Jsou pobouřeni rozhodnutím o zrušení zelené nafty a zavedení daně na tiché víno. Fakticky je to poslední kapka, která může dorazit ty, kdo ještě odolávali. Je to zároveň výraz zděšení z toho, jak je pohřbíván tak perspektivní a strategický obor. Srovnejme to s tím, jak vypadal obraz budoucnosti zemědělství na mezinárodní konferenci ve Zlíně, kde byl hlavní postavou František Čuba.

Úvodní obrazovka webu Agrární komory ČR obsahuje zlověstné věty vedle fotografie prezidenta Jana Veleby:

„Tak a máme tu květen a známá lidová moudrost praví: Studený máj, stodoly ráj. Zatím je to přesně naopak a neumoudří-li se počasí, může být s úrodou problém. Není to ale jisté. Co však jisté je, je to, že neumoudří-li se naše vláda a nebude s námi jednat (zelená nafta), pak nastane velký problém!"

Že to nejsou slova do větru, naznačuje zpráva o zasedání krizového štábu:

Dne 3. května 2012 se v Praze sešli členové Krizového štábu a vedení AK ČR společně se zástupci Krajských a Regionálních agrárních komor, aby společně prokonzultovali vyvstalou situaci a stanovili postup a průběh akcí AK ČR a členských organizací proti záměrům vlády zrušit zelenou naftu a zavést daň na tiché víno.

Přítomní zástupci se shodli na těchto závěrech:

  1. Připravovaný řetězec akcí začíná v jeden den a jeden čas. Termín je stanoven na 23. května od 9:00 do 11:00 hod. po okresech celé ČR, dle možností a aktivit místních OAK a členských organizací.
  2. Nejde o jednorázovou akci, akce se budou opakovat a stupňovat.
  3. Stanovenou prioritou je zvrácení rozhodnutí vlády o zrušení zelené nafty a uvalení daně na tiché víno.
  4. Nezbytné je založit na krajské úrovni štáby, které budou koordinovat přípravné práce.
  5. V nejbližších dnech bude po struktuře AK ČR rozeslán argumentační materiál pro využití ke komunikaci s médii a veřejností. Nutno stanovit jednotný slogan, využití státních vlajek, vlastní tvořivost – jako identifikace samotné akce zemědělců.
  6. Akce jsou sice v přípravách, ale stále jsme připraveni s vládou jednat o změnách.
  7. Po akci dne 23. 5. se členové širšího KŠ AK ČR opětovně sejdou, situace se vyhodnotí a bude stanoven další postup. V případě neúspěchu jsme připraveni na opakování a stupňování aktivit ve stejné podobě.

Potud zpráva.

Desetiletí propadu

O tom, že se nejedná o drobné, ale o existenci, nasvědčují pravidelné oficiální statistiky. Jak před měsícem informovala analytička ČSÚ Drahomíra Dubská, loňský schodek zahraničního obchodu s potravinami a nápoji činil 37 miliard korun. O tolik se toho víc dovezlo, než vyvezlo. Rekord je 40 miliard, jsme tedy blízko. Nejvíc to odnesla živočišná výroba: Za roky 2000 až 2011 stoupl „masný" import ze zemí unie devětkrát (hovězího masa desetkrát, vepřového skoro patnáctkrát). Stavy skotu klesly o šestinu, prasat o polovinu, drůbeže o třetinu. Celá živočišná produkce byla loni o deset miliard nižší než roku 2000. O práci přišlo 82 tisíc lidí. „Práce nebo láce – to je oč tu běží. Výrazně deficitní potravinová bilance tento problém jen obnažila," uzavírá Dubská.

Konference ve Zlíně

Hrůzy současnosti nejsou nutné, zemědělství může být velice výnosný obor. S tímto dojmem jsem odcházel z jiné události, z mezinárodní konference o zemědělství pro příští dvacetiletí, která proběhla v prostorách Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Uspořádala ji Československá společnost pro moderní zemědělství (založena 1960), jejíž nejvýznamnější postavou je docent František Čuba. Pán v letech, jako předseda legendárního JZD Slušovice vypadal jinak, ale stále je plný energie. Dvouhodinové vystoupení, které přednesl spolu se svým tradičním spolupracovníkem docentem Josefem Hurtou, shrnulo úvahy posledních let. Podívejme se na ně.

Kde jsou peníze?

České zemědělství je vyčerpané a zastaralé, nemá prostředky na obnovu venkova, říká docent Čuba. Ze 13 hodnocených ukazatelů EU je české zemědělství negativně hodnoceno v 11 ukazatelích. Prioritní je proto nalezení zdrojů pro přežití a rozvoj, bez peněz je renovace zemědělství nereálná.

Zemědělci se musí orientovat na jiné priority než dosud - hledat peníze nikoliv v prvovýrobě, kde nejsou, ale tam, kde jsou. Dotace? Ne. Úspěšné hospodaření se musí opírat o konstrukci odolného a silného podnikatelského seskupení, které se může stát partnerem globalizovaným firmám. Bude založeno na využití intelektualizovaných služeb v odvětvích, které dřív patřily k zemědělství, ve zkrácení cest ke spotřebiteli, soustředění na produkty, o které má spotřebitel zájem, ve vytváření podnikatelských celků, které jsou odolné globalizačnímu tlaku, ve využití všech zdrojů, které v zemědělství existují.

Dříve se řešily všechny problémy ještě větší velkovýrobou, hledáním úspor z množství. V posledním desetiletí jsme svědky opačného procesu - menší podniky se vydělují z velkých celků. Dnes je v Česku 45 tisíc podniků s průměrnou výměrou 79 ha, ty nemají síly realizovat velké zemědělské programy. Tento proces nelze zvrátit, musí se s tím počítat. Lze jej využít k zaměření na široký rozsah výrobků a speciality. Zaměřit se na optimální velikost podniků - ani malé, ani supervelké. Umožňuje to orientovat se na trend, kterým je výroba v místě spotřeby.

Intelektualizované služby

Podnikatelsky nejnadějnější jsou intelektualizované služby, nazývané také službami intenzívních znalostí. Největší zdroje zisku jsou v nových poznatcích, ale ze všech zdrojů, nejen z výzkumáků a nejen z domácích. Potřebujeme specializované útvary odborníků, kteří nedělají nic jiného, vyhledávají a zpřístupňují tyto poznatky a nabízejí je k využití. Vedle obrovského každodenního přílivu nových patentů je třeba vyhledávat i nejrůznější nepatentované nápady, zlepšení, nové způsoby řízení a aktivizace lidí, ale také způsoby financování a obchodování.

Čuba připomněl zkušenost AK Slušovice a jejího systému KSL. Vzniklo to ze zkratky Kukuřice Slušovice Limagen. Systém AKL nabízel, že zvedne výnos kukuřice o 20 procent. Pokud se to nepodaří, je to zadarmo. Platby plynou jen z toho, co je nad 20 procent - z toho dostal AKL polovinu.

Je zřejmé, že takové služby jsou nesmírně výnosné, přesto teď nejsou rozvíjeny. Podniky bědují, že nemají peníze, ale nezajímají se, jak je získat. K tomu, aby byl tento typ podnikání výnosný, je třeba, aby lidé měli informace k dispozici a zároveň byli aktivizováni k tomu, že se budou těmito informacemi zabývat. To chybí, lidé nemají informace a nejsou ani aktivizováni, aby se novými informacemi zabývali.

Informace

Ve Slušovicích byl uplatňován ucelený systém práce s informacemi. Existoval samostatný útvar VTI, který studoval zprávy ze služebních cest, konferencí, výstav, kontaktů se zastupitelskými úřady, z vědecké databáze v USA a další. Rozesílal je do sborníků - stručně řídícím odborníkům, podrobně specialistům.

Střediska VTI by měl financovat stát - je to podobná funkce jako vzdělávání - a informace poskytovat zemědělským podnikům, navrhuje docent František Čuba.

Vedle toho by mělo docházet také k zakládání organizačních jednotek, které budou tato poznatky shromažďovat na podnikatelském základě, a nutit k jejich využívání. To je základ nové ekonomiky.

Musí to být autoritativní – zakladateli musí být úspěšné podniky, vysoké školy, osobnosti, zdůrazňuje dále Čuba.

Připomněl úvahy o zakoupení Šlajsnerovy farmy v Kanadě na hranicích s USA. Věnovala by se sběru poznatků, vzniklo by tam výcvikové středisko manažerů a odehrávaly by se tam nákupy moderních věcí v Kanadě. Po čase by mohla organizovat i stáže našich zemědělců v USA a Kanadě. Dosud to pan Šlajsner zabezpečoval pro dánské zemědělce a další země. Projekt se bohužel neuskutečnil.

Voda

Existuje množství výdělečných aktivit, které jsou dnešními zemědělskými podniky opomíjeny. Třeba prodej vody, květin, kompostu, hospodaření s odpady, energie, léčivé byliny, přidružené výroby. Je nezbytné chopit se všech příležitostí, které jsou zejména v oborech dříve patřících k zemědělství.

Třeba právě obchodem s vodou by se měli zabývat zemědělci - mají k tomu blízko. Může jít o značné finanční objemy - připomeňme evropské dotace na čistírny. V USA považují za jednu z podmínek stability zemědělství hospodaření s vodou. Budování rezervoárů, studen, zásob pro nepříznivá období. U studny může být samoobslužná plnička pro občany, dále provoz balené vody a prodej napřímo, do supermarketů, nebo rozvoz do domácností. Pokud to zemědělské podniky zvládnou, mohou se pustit i do limonád.

Prodej květin byl také opuštěn zcela zbytečně. Údajně je to nákladné a ztrátové, nemáme skleníky. Nemáme, ale měli jsme, a opustili jsme je. Také prý nejsou odborníci - ale školy jsou.

Odpady

V zemědělské výrobě vzniká i produkce nižší kvality, například zmoklé obilí nebo seno zplesniví. Zatím to nikdo systémově neřešil, co s tím. Lze je však využít jako surovinu do bioplynky.

Sláma je stejně hodnotný zemědělský výrobek jako obilí, pokud se správně využije. Tuna slámy se prodává za 800 korun, ale při spalování vydá tuna slámy stejně energie jako 260 litrů LTO, které by stály 2000 korun. Ročně se vyprodukuje 4,8 milionů tun slámy, ale využije se jen část. Kdyby se nevyužily jen dvě pětiny a kalkulovali bychom to jako palivo, jedná se o ztrátu 3,8 miliardy korun. Běžnější však je, že s odpady se moc nepočítá, i nekvalitní krmiva se zkrmují a způsobují pokles živočišné produkce.

Zemědělský podnik by měl mít útvar pro odpady, budovat zpracovny (spalovna, biplyn) a odpady i vykupovat. Je tam příležitost v souhrnném rozsahu 4,8 miliardy korun ročně.

Energie

Budoucnost zemědělských podniků je tedy také ve výrobě energie včetně pohonných hmot (bionafty MEŘO nebo bioetanolu). S odpady to může být i opačně. Třeba při výrobě bioetanolu vzniká velké množství odpadů, které lze využít na krmné účely (na litr bioetanolu připadá kilogram výpalků).

Bioplynové stanice už mají tržby 3,3 miliardy korun ročně, ale teplo z výroby elektřiny jde do vzduchu. Stát by měl stanovit, že dobrou cenu za elektřinu lze vyplatit jen tam, kde využijí i teplo.

Zemědělství si může vyrobit pohonné hmoty samo, v zemi je 714 tisíc tun hektarů neobdělané půdy, stačilo by 100 tisíc hektarů na plnou soběstačnost zemědělských podniků. Pak by nepotřebovali dotovanou Zelenou naftu.

Potraviny

V současnosti jsou v ČR konzumovány potraviny nekvalitní až závadné. Kvalita potravin přitom nejvíc ovlivňuje cenu výrobků a má největší vliv na překonání konkurence.

Zatím se dodává průměrná kvalita do supermarketů pro masového spotřebitele s nižšími příjmy. Z toho vzniká neviditelný nátlak na výrobu právě té průměrné kvality. Vyšší kvalitu je proto třeba prosazovat ve zcela jiném modelu. Prvním prvkem je motivace zemědělců a potravinářů, aby si kvalitu hlídali sami. V mnoha zemních to existuje, protože špatná kvalita jednoho výrobce odradí kupující a poškodí prodeje celému oboru.

Proto se musí vytvořit úseky s vysoce kvalitním zbožím, kde výrobcům na dodržení standardů záleží. Tento systém by byl spojen s dovozem a prodejem do bytu, takže by to byla jasná protiváha supermarketu. Mohli by podávat za vyšší ceny, což však lze jen u výrobků vyšší kvality. Pokud se podaří část prvovýroby zpracovat na výrobky vyšší kvality a za vyšší ceny, nebo nabídnout výběrové maso, zvedne to průměrnou cenu a marži výrobců.

Zkrácení cest mezi zemědělcem a spotřebitelem

Zemědělci musí dostat zpět služby, které se postavily mezi ně. Potřebují vlastní tržiště, která budou otevřena denně, krytá, s parkovištěm. Musí tam být základní produkty i speciality, špičkové výrobky, produkce, která jinde není.

Může mít i další funkce, počínaje výměnou zboží mezi dalšími tržišti. Poradny, které budou inspirovat zemědělce, co na trhu chybí. Krátce, tržiště může fungovat jako významné centrum pro prodej výrobků a tržeb různých kategorií.

Potraviny je třeba vyrábět především v místě spotřeby – budou čerstvé, ušetří náklady na dopravu. Tržiště tak mohou být základem pro klastry pro místní poptávku, kde budou i výrobci jídel, do restaurací, škol i domácností. Pro taková tržiště je optimální shluk 5 tisíc spotřebitelů. Na to lze navázat prodej i balené vody a podobně. Tržby se mohou pohybovat kolem 200 milionů korun ročně.

Přímý kontakt se spotřebitelem umožní vyrábět to, co spotřebitelé požadují - víc zeleniny, ryb, luštěnin, rostlinný olejů.

Levná energie

Proč chybí zelenina? Chyběla levná energie na vytápění skleníků, ale dnes už tu jsou bioplynky, které vypouštějí teplo do vzduchu. To volá po využití. Potřebujeme 1,5 milionu tun zeleniny, polovinu čerstvé, což nabízí tržby 15 miliard korun ročně.

K tomu je zapotřebí 2 tisíce hektarů skleníků. Skleníky nové generace stojí 1 milion EUR za hektar. Výroba skleníků se může stát dalším dobrým výrobním programem - i s výměníky tepla. Zeleninu lze pěstovat také na intenzívních polních plochách, v pařeništní velkovýrobě.

Zajímavá může být rovněž výroba ryb, kterých na trhu chybí 87 tisíc tun. Polovina tržní produkce dnes pochází z akvakultury, z chovu v kontrolovaném prostředí. V Česku je množství opuštěných stájí, které by se daly využít jako zateplené nádrže pro chov speciálních mořských ryb, vyšlechtěných v Izraeli.

Úvahy o nákladech energie musí předcházet i kalkulaci, jak nejvhodněji zpracovávat půdu na poli. Vyplatí se orba? Vynese tolik jako spotřebovaná nafta? To si vynutí bezorebné postupy a netradiční formy úzkých polí se zpevněnými okraji pro pojezd rychlých zemědělských strojů.

Příští dvacetiletí

Zemědělství neperspektivní obor. Musí se jej však ujmout silné koncernové podniky, které jsou rovnocenným partnerem globalizovaným firmám. V jednom kraji by měl být aspoň jeden, který zapojí menší výrobce prostřednictvím ovládací smlouvy a smlouvy o převzetí určitého výrobního programu. Tak vzniknou realizační podniky s kapitálovou účastí. Takových specializovaných realizačních podniků může být 50 až 60. Koncern může začít i v menším měřítku a ovládnout především obchod. Bude také pronajímat pozemky a poskytovat i materiály a služby. Zemědělce nesmí nikdo nutit, musí se sami rozhodnout. Nyní jsme byli svědky prudkého propadu hrubé zemědělské produkce v ČR. V přepočtu na stálé ceny roku 1989 je to pokles ze 109 miliard korun na 69 miliard korun. Potenciál je však 200 miliard korun, uzavřel výklad zdánlivě z jiného světa František Čuba.

Zdroj: http://www.vasevec.cz/vip-blogy/zbynek-fiala-zemedelci-se-zlobi

 

 

 

Zobrazenie webového obsahu Zobrazenie webového obsahu

Vstříc nové Společné zemědělské politice

Společná zemědělská politika Evropské unie (SZP) tak, jak byla až dodnes koncipována a řízena,

vykazuje značné kritické prvky, které negativně ovlivňují jak výrobní tak spotřebitelskou oblast.

Současná SZP se vyznačuje v prvé řadě závažnou nerovností: finanční zdroje tzv. „prvního pilíře"

(který zahrnuje opatření směřující k podpoře trhu, zejména přímé platby výrobcům) jsou

rozdělovány velmi nevyváženým způsobem mezi různé výroby, mezi různé zemědělské podniky

(drobné, střední, velké) a mezi různé členské země.

V druhé řadě je upřednostňován model spotřeby, který je hluboce nevyvážený: z 500 miliónů

Evropanů má 250 miliónů nadváhu a 42 milionů žije v podmínkách závažné potravinové

nedostatečnosti. Tato čísla jsou neslučitelná s každoročními údaji o plýtvání potravinami, které

dosahují až 90 milionů tun (Eurostat 2010). Jídlo prakticky pozbylo své vlastní vnitřní hodnoty a

cena zůstala při výběru potravin jediným měřítkem.

V neposlední řadě je podhodnocována důležitost práce v zemědělsko – potravinářském odvětví:

nedávný průzkum ukázal, že celková zaměstnanost v zemědělství v Evropě se snížila za

posledních deset let o 25 % a zaznamenala celkovou ztrátu 3,7 miliónů pracovních míst (Eurostat

2010). Na snížení zaměstnanosti ovšem současně neodpovídal nárůst příjmů pracovníků

v zemědělství, který by byl srovnatelný s příjmy v ostatních odvětvích, naopak, úroveň příjmů – a

v důsledku toho i úroveň profesní – se průběžně snižovala. Nedostatečný příjem zemědělců je

jednou z příčin zániku celé řady zemědělských výrob. Průmyslový zemědělsko – potravinářský

model, který se v Evropě v posledních padesáti letech uplatňoval, je jedním z hlavních důvodů

nejvážnější krize životního prostředí a klimatu, jakou kdy lidstvo zažilo. Na jedné straně vedl

průmyslový model zemědělství k bezprecedentnímu vyčerpávání a nevratnému ničení přírodních

zdrojů – jako je voda, půda, lesní porosty, lesy… – neprávem chápaných a využívaných jako

neomezené a nevyčerpatelné. Z druhé strany způsobil průmyslový systém zemědělství

neomezené nadužívání fosilního zdrojů: chemických hnojiv, pesticidů a plastových materiálů.

V posledních letech je SZP podrobena rozsáhlému procesu reforem. Tato fáze, která by měla být

završena v roce 2014, kdy vejde v platnost nová koncepce SZP, je pro budoucnost Evropské unie

naprosto zásadní. Nová SZP bude muset čelit celé řadě důležitých výzev: zajistit potravinovou

bezpečnost a suverenitu, najít odpověď na krizi životního prostředí a klimatu, navrátit prestiž

ekonomice a zaměstnanosti v zemědělském odvětví. Slow Food se rozhodl diskuse o budoucnosti

SZP zúčastnit, přispět svými zkušenostmi a vlastní vizí a podpořit vznik nové, spravedlivější a

udržitelnější evropské zemědělské politiky.

Slow Food a jeho filozofie

Slow Food je mezinárodní společenství, které si klade za cíl změnit každodenní vztah lidí k jídlu

prosazením zásady potravinové suverenity, tedy práva národů na rozhodování o tom, co

pěstovat a co jíst.

Přístup k zemědělství a k potravinářské výrobě musí být podle Slow Food holistický, to znamená,

že musí skloubit aspekty, které jsou obecně přísně oddělovány: společenské aspekty (vztah mezi

výrobci a spotřebiteli), aspekty životního prostředí (záchrana biodiverzity, ochrana vodních zdrojů a

úrodnosti půdy, distribuce výrobků, recyklovatelnost obalů, opětovné využití zdrojů) a kulturní

aspekty (ochrana tradičních znalostí a dovedností). Takovýto přístup je motivován vědomím, že

existuje silné propojení mezi různými společnostmi, jejich způsobem výroby a spotřeby, jejich

kulturou a prostředím, v němž žijí.

Slow Food proto navrhuje přeměnu modelů výroby a spotřeby prostřednictvím vzdělávání a

výchovy k uvědomělému přístupu ke stravování a k životnímu prostředí, posílením místních

ekonomik, uplatněním tradičních vědomostí a dovedností řemeslníků a ochranou různých

kulturních entit.

Slow Food prosazuje zejména větší propojení výrobců a spotřebitelů, které má přispět k tomu,

aby práci prvních byla navrácena větší prestiž a zároveň k větší uvědomělosti druhých, které je

třeba vybavit příslušnými nástroji pro správné rozhodování.

Společná zemědělská politika zítřka, podle koncepce Slow Food

Nový vzor a cíle udržitelnosti a nového venkova

SZP se v budoucnu nebude moci zabývat jen výrobními aspekty. V tomto smyslu je nutné umožnit

přechod z výhradně zemědělské politiky k politice zemědělsko – potravinářské. Bude mimo jiné

nezbytné provést větší integraci mezi různými unijními politikami tak, aby bylo možné přistoupit

efektivně a výkonně k problematikám platným napříč EU, jako je ochrana prostředí, krajiny a

přírodních zdrojů, boj s klimatickými změnami a další. Dva rámcové cíle, k nimž má budoucí SZP

směřovat, jsou udržitelnost (prostředí, ekonomická a sociální) a koncepce nového venkova,

který má venkovské oblasti v budoucnu postavit do centra zájmu společnosti.

Čtyři hlavní změny

K dosažení těchto cílů je třeba provést ve struktuře SZP čtyři hlavní změny.

1. Podpořit drobné a středně velké formy zemědělské produkce

Záměr strukturovat zemědělství podle pravidel kteréhokoliv jiného průmyslového odvětví je

příčinou dramatické situace, ve které se evropská zemědělsko-potravinářská výroba nachází. Je

třeba naopak prosazovat zemědělství, které bude v rovnováze s ekosystémy, schopné vyrábět

kvalitní potraviny udržitelným způsobem, skloubením inovací s tradičními vědomostmi a

dovednostmi.

SZP se bude muset zaměřit na udržitelné, drobné a středně velké formy zemědělské produkce,

vytvářející kvalitní potraviny, určené výhradně ke spotřebě lidí a zvířat. Výzva budoucnosti nebude

spočívat ve výrobě velkých množství zemědělských produktů, ale ve výrobě potravin udržitelným a

efektivním způsobem s upřednostněním malých a středních výrob zaměřených na kvalitu a

majících silnou vazbu na dané území a zároveň nízký dopad na životní prostředí.

Drobné a středně velké formy zemědělské produkce vyžadují větší nasazení pracovní síly,

v důsledku toho přispívá k rozvoji zaměstnanosti, je udržitelnější (energetická úspornost), přispívá

k udržitelnému rozvoji místních ekonomik (rovněž v marginálních oblastech) a snižuje

demografický tlak na městské konglomerace.

2. Podporovat místní produkty

Malovýroba sama o sobě nestačí. Určujícím faktorem, který je zárukou udržitelnosti zemědělské

produkce, je propojení maloproducentů s daným teritoriem (dispozice daná prostředím). Místní a

tradiční výrobky (rostlinná různorodost, zvířecí rasy, odrůdy, zpracované produkty) jsou

nejvhodnější z hlediska místních půdních a klimatických podmínek a vydávají ze sebe to nejlepší

na území, kde se v průběhu staletí dílem člověka aklimatizovaly. Z toho důvodu jsou odolnější a

vyžadují méně vnějších zásahů. Jsou tedy udržitelnější jak z hlediska prostředí, tak z hlediska

ekonomického. Mimo to hrají důležitou roli při záchraně biodiverzity a zhodnocují stravovací kulturu

a tradice společností.

3. Prosazovat místní zemědělsko – potravinářské systémy

Ukazuje se, že globalizované tržní hospodářství má své hranice, ve smyslu plýtvání a škod na

životním prostředí. Systém lokálního zásobování, distribuce a spotřeby může snížit dopad na

životní prostředí tím, že zkrátí vzdálenosti, které potraviny musí překonávat na cestě ke spotřebiteli

(food miles), a navíc může spotřebitelům zaručit dostupnost čerstvých a sezónních potravin.

Zrušením některých nadbytečných přeprav produktů mezi výrobci a spotřebiteli bude možné

vytvořit nový vztah mezi zemědělským venkovem a městem.

Při budování místních zemědělsko-potravinářských systémů bude rozhodující role výchovy a

vzdělávání nejen ve školách ale i na farmách a v místech prodeje. Rozhodující proto bude

vytváření sítí výměny znalostí a solidarity mezi zemědělci a obyvateli měst.

4. Prosazovat zemědělsko-potravinářské systémy šetrné k životnímu prostředí

Drobné a středně velké formy zemědělské produkce mohou snadněji aplikovat zásady

agroekologie, spočívající ve správném zacházení s přírodními zdroji (biodiverzita, půda, voda,

krajina), na místně ukotvených znalostech hospodaření, na využití tradičních i moderních technik,

vhodných pro různé půdní a klimatické podmínky, na vyloučení geneticky modifikovaných

produktů, monokultur, velkochovů, na snížení nebo úplném odmítnutí syntetických chemických

produktů, na ochraně zemědělské krajiny a na sociální spravedlnosti.

SZP se v budoucnu nesmí omezit jen na redukování velikosti zemědělsko-potravinářských

podniků, ale – paralelně – musí ocenit toho, kdo skutečně využívá agroekologické techniky a

poskytováním služeb prospěšných životnímu prostředí prospívá celé společnosti (tzv. „ozelenění

SZP").

Společná zemědělská politika by mimo to měla ocenit toho, kdo žije a pracuje v tzv. marginálních

oblastech. Odchod lidí z horských oblastí je příčinou řady vážných hydrogeologických poruch a

zatěžuje společnost vysokými náklady jak na poli ekonomickém a sociálním, tak i na poli životního

prostředí. Lidé, kteří se rozhodnou v těchto těžkých podmínkách žít, hrají klíčovou roli v ochraně

půdy a měli by za to být odměněni.

Nástroje budoucí Společné zemědělské politiky

K dosažení zmíněných cílů a k tomu, aby výše uvedené změny mohly být uvedeny do praxe, musí

mít SZP k dispozici vhodné ekonomické nástroje.

Rozpočet

Členské státy a unijní instituce musí zajistit budoucí SZP odpovídající finanční zdroje a přitom

předejít snížení rozpočtu, který je k dispozici. Zdroje musí být přerozděleny tak, aby posílily

finanční dotaci – a tedy akceschopnost – tzv. „druhého pilíře" (který zahrnuje opatření pro rozvoj

zemědělských oblastí a prostředí).

Podpora „zeleného zemědělství": veřejné finance pro veřejné blaho

V rámci ekonomických nástrojů, které má SZP k dispozici, mohou přímé platby (první pilíř) sehrát

důležitou roli. Jejich hlavní funkce musí spočívat v tom, že budou ekonomicky kompenzovat ty

zemědělce, kteří společnosti poskytnou služby v oblasti životního prostředí. Přístup, který je nutný

zaujmout, je znám jako „veřejné finance pro veřejné blaho". Velká část podpory tedy musí jít tomu,

kdo používá techniky příznivé k životnímu prostředí, chrání životní prostředí a veřejný majetek, jako

je půda, voda, a rovněž tomu, kdo obývá marginální oblasti.

Vedle přímých plateb jednotlivým producentům bude zásadní podporovat místní aktivity a formy

propojenosti. Aby se podařilo šířit udržitelné formy hospodaření a spotřeby, bude zásadní

transformovat individualismus ve prospěch sítí výrobců a spotřebitelů.

Podpora příjmů drobných zemědělsko-potravinářských výrobců

Budoucí SZP se bude muset zabývat adekvátní podporou příjmů udržitelných drobných a středních

výrobců. Ekonomická podpora musí jít výhradně ve prospěch aktivních výrobců a musí

upřednostnit výrobce z okrajových oblastí. Takového cíle lze dosáhnout přijetím konkrétních

opatření směřujících k odstranění nestability cen zemědělských výrobků na trhu.

Zkušenosti Slow Food ve prospěch budoucí Společné zemědělské politiky

Na základě svých vlastních zkušenosti v zemědělsko-potravinářském sektoru, navrhuje Slow Food

řadu konkrétních iniciativ, zejména ve dvou oblastech se zásadním významem pro budoucnost

evropského zemědělství: mladí lidé a drobné a středně velké formy zemědělské produkce.

Mladí lidé

Mladí lidé musí být v centru budoucí SZP: bez jasné akce v tomto smyslu nemá evropské

zemědělství budoucnost.

Na venkově probíhá skutečný proces vylidňování a stárnutí populace. Důležitost práce

v zemědělském odvětví se stává stále víc okrajovou a přítomnost mladých lidí se stále snižuje.

Podle odhadů pouhých 7 procent zemědělců je věkově pod hranicí 35 let a jeden zemědělec z pěti,

celkem 4,5 milionů, má víc než 65 let. (Eurostat 2009).

Konkrétní návrhy

1. Vrátit prestiž profesi zemědělce tak, aby tato profese znamenala motivující životní volbu, která

se vyplatí.

2. Zaručit mladým lidem odpovídající příjem (například prostřednictvím doplňkových přímých plateb

nebo dalších daňových úlev), které jim poskytnou dostatečné jistoty, aby mohli plánovat vlastní

budoucnost.

3. Prosazovat vznik sítí mladých zemědělců ale i dalších osob činných v potravinovém řetězci:

drobní řemeslníci, restauratéři, výchovní pracovníci, spotřebitelé – a upřednostňovat vytváření a

šíření míst, příležitostí a komunikačních nástrojů (společenské akce, internet, sociální sítě atd.), s

cílem odvrátit izolovanost, která mnohdy charakterizuje zemědělskou práci a představuje

nezanedbatelný odrazující faktor.

4. Prosazovat vzdělávání mladých zemědělců prostřednictvím kurzů na středních a vysokých

školách a rovněž krátkodobými kurzy a vzděláváním, které bude vedeno samotnými zemědělci a

prostřednictvím výměny znalostí a zkušeností.

5. Podporovat předávání znalostí mezi generacemi.

6. Usnadnit rozjezd nových podniků mladých lidí tím, že budou usnadněny a urychleny byrokratické

praktiky, budou plánovány pobídky, jako je přímé financování, daňové úlevy, výhodné půjčky,

pojištění za výhodných podmínek atd.

7. Poskytnout výhodnou technickou podporu při využívání agroekologické techniky, asistenci při

řízení podniku atd.

Drobné a středně velké formy zemědělské produkce

Zásadní je poskytnout schopným a poctivým producentům důležitější roli a současně zvýšit

povědomí o jejich produktech (region původu, zpracovatelské techniky), vzdělávat spotřebitele a

více je propojovat se zemědělci.

Konkrétní návrhy

1. Přehodnotit chráněné zeměpisné označení, zavést přísná kritéria udržitelnosti, kvality, spojení

s daným teritoriem, přihlížet k historickým kořenům a k ochraně biodiverzity. Tyto nástroje mají

rovněž přiměřeně chránit drobnou výrobu, která představuje pro evropskou kulturu jedinečné

bohatství.

2. Zjednodušit byrokratické praktiky ve prospěch drobných a středně velkých producentů.

3. Oceňovat zemědělce, kteří chrání místní a tradiční biodiverzitu (původní druhy a místní

různorodou vegetaci), která uchovává tradiční zemědělský ráz krajiny (staré vinice, tisícileté olivové

háje) a tradiční architekturu (vodní mlýny, salaše, starobylé pece na dřevo), a ty, kteří působí

v marginálních oblastech a hrají důležitou roli při udržení osídlení těchto území, vytvářejí různé

formy sdružování a přitom respektují sdílená pravidla výroby.

4. Prosazovat výměnu informací a poznatků mezi drobnými výrobci a mezi generacemi.

5. Vytvářet vzdělávací programy ke zdokonalení zemědělských a zpracovatelských technik a

posilovat sdružování zemědělců a jejich schopnost adekvátně prezentovat své výrobky na trhu (se

správnými etiketami, srozumitelným, jednoduchým a ekologicky udržitelným obalovým materiálem).

6. Vytvářet vzdělávací programy se zaměřením na zdravou výživu a ochranu životního prostředí ve

školách a podporovat zakládání školních zahrad. Vytvářet programy, které budou obyvatele

informovat a podněcovat jejich citlivý přístup k problematice týkající se zemědělsko –

potravinářského systému, udržitelnosti a stravování. Prosazovat stálou výměnu informací mezi

zemědělci a spotřebiteli.

7. Podporovat tržní kanály pro výrobky drobných a středně velkých producentů: propagovat

farmářské trhy se zemědělskými výrobky, zakládání nákupních klubů spotřebitelů, používání

místních výrobků v hromadném stravování a veškeré další možnosti přímého prodeje. Podporovat

skupiny, které se snaží udržet místní formy zemědělské činnosti.

8. Odměňovat ty, jež diverzifikují svoji nabídku doplněním zemědělské produkce o vzdělávací,

turistické a kulturní aktivity, užitečné pro propagaci ochrany životního prostředí, krajiny a

zemědělství (multifunkční role zemědělského podniku).

www.slowfood.com