Karel Růžička: Obnažené kořeny levice

Situace v Evropě, na evropské levici a zvláště ve stranách hlásících se k levici bylo tématem mezinárodního kolokvia Evropa po volbách, které uspořádaly 19. 12. 2017 Nadace Rosy Luxemburgové, Společnost pro evropský dialog a magistrátní klub zastupitelů KSČM na Staroměstské radnici v Praze. Ve třech blocích byly mapovány výsledky voleb do parlamentů ČR, Německa, Rakouska a Saska, zkoumány voličské preference, rozebírány povolební naděje, ale část vystoupení zamířila i na Donalda Trumpa, brexit či česko-německé vztahy.

« 1 z 3 »

Vzpomínána byla krize establishmentu včetně toho, či právě toho, který vzešel z levicových postojů, zklamání voličů z politických předáků, z neřešení a přetrvávání řady ekonomických sociálních, kulturních aj. problémů, z rostoucího deficitu demokracie ve prospěch korporací, přičemž část z těchto témat se odrážela mj. i v narážkách na stav a budoucnost EU. Došlo-li na stav Unie, všichni vnímají problémy, ale odznělá kritika a představy o budoucnosti EU byly různorodé: zazněla varování před usilováním o rozpad (např. Jan Kavan), výzvy k podpoře vedoucí úlohy Německa malými (zejména středo a východoevropskými) státy (Vladimír Handl), ale stejně tak i očekávání zásadních změn jako jediné záchrany před rozdělením či rozpadem.

Jiří Málek (SPED) upozornil na nevelkou podporu opuštění NATO i v řadách levice (pro členství ČR v NATO 42 % příznivců KSČM, ¾ příznivců ČSSD). Erhard Crome (časopis Welt Trends) vzpomněl Trumpův zahraničně politický povolební obrat a pokračování imperiálních kroků stárnoucí velmoci. Holger Polit (Nadace Rosy Luxemburgové Varšava) poukázal na asymetrické vztahy Polska a Německa zatížené historickými účty.

Byl brexit chyba?

Ilona Švihlíková (AZ) přiblížila krach tradičních stran a establishmentu a vzestup antiestablishmentových subjektů, upozornila na falešné kritiky establishmentu, na rozdílnost antisystémových a antiestablishmentových politik. Zdůraznila, že pravo-levé rozložení politické scény přetrvává, ač nyní přišla éra národně-konzervativních stran a levice ustoupila, a pravici nadále děsí možnost vítězství levice. Podtrhla, že se prohlubuje krize legitimity politického systému, poněvadž odpor k zastupitelské demokracii vzrůstá, zpochybňovány jsou ale třeba i centrální banky, takže se hledají nové modely, přitom nedává šanci dalšímu nařizování

Jan Kavan označil brexit za chybu, jako výsledek neschopnosti politiků pochopit situaci a myšlení 90 % příslušníků nižších vrstev a konstatoval množství faktorů, které rozhodly pro brexit: odpor proti establishmentu, proti migraci, proti restrikcím vlády, proti korupci, proti zanedbávání měst, proti rostoucí chudobě, proti nůžkám mezi Londýnem a venkovem atd. Vyjádřil politování, že je sice správné být Evropanem a být na to hrdý, leč nyní to nejde.

Potřeba nové Unie

V diskusi byly proneseny výtky proti sociální demokracii (SRN), že hovoří o solidaritě jen v opozici, úvahy o neudržitelnosti unijního statusu quo a potřebě hovořit o nové Unii včetně ovšem obav, zda lidé uvěří v možnost a důvěryhodnost změn. Milan Rokytka (tydenikobcanskepravo.cz, KSČM) vyzdvihl třídní pohled na problémy, přičemž vidí brexit jako šanci pro řešení vztahu ČR k NATO a EU, která se dle něho už změnila ze sociální vize v nástroj korporací.